Umělá inteligence a Ježíšova tvář

Ježíš Kristus, Midjourney

Umělá inteligence vymodelovala, jak vypadal Ježíš Kristus. Předlohou bylo Turínské plátno

 
  • Je bezesporu nejslavnějším mužem, jaký kdy žil
  • Jeho obrazy lze potkat doslova na každém rohu
  • Málokterý z nich však, podle vědců, odpovídá realitě
  • Jak pravděpodobně vypadal Ježíš Kristus?

Proslulé Turínské plátno, do něhož bylo zahaleno tělo Ježíše Krista po sejmutí z kříže, bylo použito k netradičnímu účelu. Nejsvatější křesťanskou relikvii nechali analyzovat umělou inteligencí, aby zodpověděla nevyřešenou otázku, jak Boží syn vypadal.


Nepřehlédněte: NASA se vydá zkoumat asteroid plný zlata. Skrývá bohatství přesahující světovou ekonomiku


Jak vypadal Ježíš?

Turínské plátno je textilie o rozměrech 436 × 111 centimetrů s otiskem mužské postavy, která je členy katolické církve považována za svatou relikvii. Mnozí totiž věří, že se jedná o rubáš, do kterého bylo zabaleno tělo Ježíše Nazaretského po jeho ukřižování.

Díky umělé inteligenci, jako je Midjourney, vědci plátno využili k tomu, aby zjistili, jak Boží syn vypadal. Obraz vytvořený AI zobrazuje povědomého muže s dlouhými vlasy a vousy, který má otevřené oči a dívá se přímo před sebe.

 

Je turínské plátno pravé, nebo je to podvrh?

Historie Turínského plátna je komplikovaná, plná záhad a kontroverzí. Existuje mnoho zpráv o tom, že Ježíšův pohřební rubáš byl uctíván na různých místech Evropy před 14. stoletím, ale neexistuje žádný spolehlivý historický důkaz, který by potvrzoval, že se jednalo o proslulé Turínské plátno.

„Plátno patřilo byzantským císařům, ale zmizelo během vyplenění Konstantinopole v roce 1204. Historici říkají, že řád templářů skutečně vlastnil relikvii s vyobrazením tváře vousatého muže. Doložená historie rubáše začíná až v roce 1353, kdy byl vystaven v kolegiátním kostele ve francouzské vesnici Lirey,“ píše server The Jerusalem Post.

Biskup Pierre d’Arcis z Troyes, pod jehož jurisdikci kostel v Lirey patřil, textilii odsoudil jako padělek. V roce 1390 napsal biskup dopis papeži Klementu VII., v němž tvrdil, že plátno je chytrý podvrh, jehož cílem je získat peníze od věřících, kteří se na relikvii přišli podívat.

V roce 1453 přešlo vlastnictví rubáše na savojskou dynastii. V roce 1532 bylo plátno poškozeno požárem v kapli v Chambéry, hlavním městě Savojska, a jeptišky z řádu svaté Kláry se ho pokusily opravit záplatami. V roce 1578 nechal savojský vévoda plátno převézt z Chambéry do Turína a tam zůstalo dodnes. Nachází se v kapli Svatého plátna v turínské katedrále.

Zdroj náhledové fotografie: generováno Midjourney (AI), zdroj: JPOSTWikipedie

Kontakt

Římskokatolická farnost Mladá Vožice
P. Mgr. Jaroslav Karas
Morávkovo náměstí 21
Mladá Vožice

Statutární zástupce farností Mladá Vožice, Hlasivo, Smilovy Hory, Šebířov, Nová Ves a Vrcholtovice.

Z Mladé Vožice jsou spravovány tyto farnosti, účty farností a identifikační údaje  na internetových stránkách  www.farnostmladavozice.cz, pod seznamem farností.

Telefon +420604214741
www.farnostmladavozice.cz

e-mail : faravozice@seznam.cz

Číslo účtu hlavní farnosti Mladá Vožice 702134329/0800 Česká Spořitelna a.s., 

IČ : 65942396 (Mladá Vožice)

Duchovní správu zajišťují :

P. Mgr. Jaroslav Karas     mobil : 604214741

P. Jiří Cihelna výpomocný duchovní  mobil : 731402941

Ostatní zaměstnanci biskupství:

Ing. Jana Kášková, pastorační asistentka   mobil : 731402948

Radek Malotín, pověřen mimořádnou službou slova, vedení liturgických modliteb a donášení eucharistie nemocným lidem  mobil 731173389

 

 

 

 

 

Adorace

Modlitební skupina pro farnost Mladá Vožice a ostatní farnosti. Odpovědnými za tuto skupinu jsou Radek Malotín, Antonie Petříková a Milada Vášová. Skupiny se scházejí 2-3 x v měsíci ke společným modlitbám. Během večera  prosíme za aktuální potřeby našich farností.

Chceme se také radovat ze společenství a chválit Boha Otce, jeho Syna a Ducha svatého za mnohé milosti, které se nám dostávají. Všichni jsou co nejsrdečněji zváni na pravidelné modlitby za naše farnosti.

 

Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství.

Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000. Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o milosrdenství určeném celému světu. „V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti:“ Ať' se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat“. Přípravou na svátek může být novéna která spočívá v modlitbě korunky k Božímu milosrdenství. „V té novéně,“ slíbil Ježíš, „udělím duším veškeré milosti“. A věřte mi, že to je pravda. Já jsem se tuto novénu modlila minulý rok a bylo to nádherné. A opravdu o co jsem v té novéně prosila, to se postupem času splnilo. Ano, jinak ale přesto nádherně. Bílá neděle "Dominica in albis". Slavnost Božího milosrdenství (Benedikt XVI.) Podle staré tradice se první neděle po Velikonocích – "druhá neděle velikonoční" nazývá Bílá neděle – "Dominica in albis". Tento den neofyté (ti, kteří byli pokřtěni na Velikonoční vigilii) odložili svůj bílý šat – symbol světla. Bílý oděv měli odložit, ale novou zář, která jim byla udělena, měli uvádět do své každodennosti. Plamen pravdy a dobra, který v nich Pán zažehnul, měli pečlivě střežit, aby tak do našeho světa vnášeli něco ze zářivosti a dobroty Boží.   Svatý otec Jan Pavel II. si přál, aby tato neděle byla slavena jako slavnost Božího milosrdenství: ve slovu "milosrdenství" spatřoval shrnuté a pro naši dobu nově interpretované celé tajemství Vykoupení. Žil pod dvěma diktátorskými režimy a byl ve styku s chudobou, nouzí a násilím, zakusil moc temnot, jimiž je sváděn svět i v této naší době. Zakusil však také, a to neméně silně, přítomnost Boha, který proti těmto silám staví svou naprosto odlišnou a božskou moc: moc milosrdenství. Milosrdenství klade meze zlu. Milosrdenstvím se vyjadřuje celá specifická přirozenost Boha, jeho svatost, moc pravdy a lásky. Stávejte se den po dni muži a ženami Božího milosrdenství! Milosrdenství je šatem světla, které nám Pán daroval křtem. Nesmíme dopustit, aby toto světlo zhaslo; naopak, musí v nás růst každým Milosrdenství  je jádrem evangelního poselství (Benedikt XVI.). Během Jubilea 2000 ustanovil Jan Pavel II., aby se v celé církvi 1. neděli po Velikonocích ( zvané také Bílá neděle), nazývala také nedělí Božího milosrdenství. Stalo se to v souvislosti s kanonizací Faustyny Kowalské, skromné polské sestry, která se narodila v roce 1905 a zemřela v roce 1938 a byla horlivou hlasatelkou Milosrdného Ježíše. Milosrdenství je skutečně jádrem evangelního poselství, je to vlastní jméno Boha, jeho tvář, kterou zjevil ve Starém zákoně a plně v Ježíši Kristu, vtělená Láska stvořitele a vykupitele. Tato milosrdná láska také ozařuje tvář církve a zjevuje se jednak prostřednictvím svátostí, především prostřednictvím svátosti Smíření, jednak prostřednictvím skutků milosrdné lásky, jak společnými tak i individuálními. Všechno, co církev hlásá a koná, zjevuje milosrdenství, které Bůh člověku dává. Když církev znovu hlásá zapíranou pravdu nebo zrazené dobro, činí tak vždy na podnět milosrdné lásky, aby lidé měli život a měli jej v plnosti (Jan. 10,10). Z Božského milosrdenství, které smiřuje srdce, prýští opravdový mír ve světě, mír mezi národy, kulturami a různými náboženstvími. Tak jako sestra Faustyna i Jan Pavel II. byl apoštolem Božího milosrdenství. … Jeho dlouhý a mnohotvárný pontifikát má právě zde své jádro; celé jeho poslání v službě pravdě o Bohu a člověku a o míru ve světě se rekapituluje v tom, co sám řekl v roce 2002, při slavnostním otevření svatyně Božího milosrdenství: "Mimo Boží milosrdenství není jiného pramene naděje pro lidské bytosti." Jeho poselství, stejně jako poselství svaté Faustyny, přivádí ke Kristově tváři, nejplnějšímu zjevení Božího milosrdenství.“ Ježíš daroval svým učedníkům nepřemožitelnou jednotu, která je založená nikoli na lidských zdrojích, ale na Božím milosrdenství (Benedikt XVI.) My katolíci tvoříme a máme se vnímat jako jedna rodina, jež oživována stejným cítěním jako prvotní křesťanské společenství, o kterém se tuto neděli ve Skutcích apoštolů čte: "Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši" (Sk 4,32). Pravým středem a základem společenství prvních křesťanů byl Zmrtvýchvstalý Kristus. Evangelium totiž vypráví, že ve chvíli utrpení, kdy byl božský Mistr uvězněn a odsouzen k smrti, se učedníci rozutekli. Pouze Maria a ženy spolu s apoštolem Janem zůstali spolu a následovali ho až na Kalvárii. Zmrtvýchvstáním daroval Ježíš svým učedníkům novou jednotu, silnější než ta předchozí, nepřemožitelnou, protože založenou nikoli na lidských zdrojích, ale na Božím milosrdenství, které jim všem dalo pocítit, že jsou Od Něho milováni a že jim odpustil. Je to tedy milosrdná láska Boží, která pevně sjednocuje církev dnes jako včera a činí z lidstva jednu rodinu; božská láska, která prostřednictvím ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše odpouští hříchy a vnitřně ji obnovuje. Můj milovaný předchůdce Jan Pavel II., inspirovaný tímto niterným přesvědčením, nazval tuto druhou neděli velikonoční, nedělí Božího Milosrdenství, a ukázal na vzkříšeného Krista jako na zdroj důvěry a naděje, když přijal duchovní poselství, které Pán předal svaté Faustyně Kowalské, shrnuté do invokace: "Ježíši, důvěřuji Ti!" Ano Ježíši důvěřuji Ti! Je to prostá věta, a přesto tak nádherná. Přesto je to věta plná lásky. Stačí použít tuto střelnou modlitbu, když se cítíme sami. Když jsme v nebezpečí. Na začátku mé konverze tedy obrácení k Pánu mě jeden kamarád doporučil  tuto neděli Božího milosrdenství. Zjistila jsem, že je to opravdu nádherný svátek! Že v ten den opravdu od Pána proudí Boží milosrdenství. A tak jsem se rozhodla to využít! Co jsem prožila to se nelze popsat. Spoustu lásky! Poprvé jsem si uvědomila, že jsem hříšná a že opravdu potřebuji neděli Božího milosrdenství. A tak jsem si slíbila, že o tomto svátku, a o této novéně řeknu co nejvíce lidem. Ať můžete zažívat to samé co já! A přitom stačí udělat tak málo otevřít srdce Pánu. A v neděli Božího Milosrdenství  jít na Mši Svatou. Přijmout Tělo Páně. Jít ke Svátosti Smíření a udělat skutek lásky! Pomodlit se Korunku k Božímu Milosrdenství! A kdo může tak se účastní Adorace. 9 dní před tímto svátkem se modlí novéna k Božímu Milosrdenství. Ta nás má připravit na tento nádherný svátek. A právě na tuto Novénu vás chci pozvat! Začneme se modlit na Velký Pátek a skončíme v neděli Božího Milosrdenství v 15hod. adorací. Bude možnost přistoupit ke svátosti smíření. Vše bude probíhat v kostele nebo na faře v Mladé Vožici. Kdo můžete přijďte se s námi modlit. Přijďte si vyprosit pro sebe a pro své blízké milosti. Vyprosíme milosti pro naši farnost. Kdo nemůže každý den jezdit do Vožice, je možnost si Novénu vyzvednout na faře. A pomodlit se jí doma. Pak jen přijít v neděli na Adoraci. Nebo se přijďte jen podívat jak se Novéna modlí. A v neděli se všichni sejdeme v kostele na Adoraci. Řekněme všichni společně Ježíši důvěřuji TI!

                                                                                                    Vyhledala, seřadila, dopsala. Dana B.

 

Novéna k Božímu milosrdenství

Boží milosrdenství

JEŽÍŠI, DŮVĚŘUJI TI!

„Lidstvo nenalezne pokoje, dokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství“, řekl Spasitel svaté Faustyně Kowalské († 1938 v Krakově). V řadě zjevení pověřil tuto řeholnici (pokračovatelku sv. Markéty Alacoque v šíření úcty a důvěry k Božskému Srdci a Božímu milosrdenství), aby vybízela lidstvo k hluboké, neochvějné důvěře v Boží milosrdenství, v Boží lásku. Pokusili jsme se už někdy trochu pochopit propastnou lásku nebeského Otce, o které zpívá velikonoční chvalozpěv Exsultet – „abys vykoupil otroka, svého SYNA jsi vydal“? Těm, kdo mají tuto hlubokou důvěru a spojují ji s napodobováním Boží lásky – praktikováním milosrdenství vůči bližním denními projevy (modlitbou, slovem, skutkem), přislíbil Ježíš úžasné milosti. „Kdo důvěřuje mému milosrdenství, nezahyne, neboť všechny jeho věci jsou mými.“ „Duše, která vložila důvěru v mé milosrdenství, je nejšťastnější, neboť já sám ji mám ve své starostlivosti.“ Za obzvláštní zdroj milosti určil „Svátek Božího milosrdenství“ (první neděli po Velikonocích). „Duše, která (v tomto dni) přistoupí ke zpovědi a sv. Přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů.“ Novénu před tímto svátkem (od Velkého pátku do soboty před svátkem Božího milosrdenství) obdařil příslibem: „Skrze tuto novénu k Božímu milosrdenství obdařím duše všemi milostmi.“ Slovo „všemi“ znamená dosažení všech dobrodiní, o která bude duše prosit, bez ohledu na to, zda se bude modlit o milosti pro sebe nebo pro druhé. Jak informuje oběžník olomouckého arcibiskupství č. 3/1986, spočívá novéna v (denní) modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství.

„Korunka k Božímu milosrdenství“ jako projev důvěry se doporučuje ovšem i mimo novénu a Pán slibuje, že „kdokoliv se ji bude modlit, dosáhne v hodině smrti velkého milosrdenství“. Když se modlíme Korunku, sjednocujeme se s obětí na Kříži a spojujeme se s oběťmi mší sv. Na celém světě. Odvoláváme se na lásku věčného Otce, která našla svůj největší projev v bolestném utrpení Ježíše pro naši spásu. Téměř tatáž slova („Věčný Otče…“) nacházíme v modlitbě diktované andělem Lucii a jejím malým druhům ve Fatimě v r. 1916.

Bible je plná výroků o Božím milosrdenství. A přece důvěra v toto Boží milosrdenství nám nepřešla do krve, a proto nám ji Bůh na začátku temného dvacátého století připomenul. Zvolil si prostou polskou řeholnici FAUSTYNU KOWALSKOU. Ta svěřila svá vidění svým duchovním vůdcům a úcta k Božímu milosrdenství se jako oheň rozšířila rychle do celého světa. Ale Odpůrce nespal a vzbudil nepřátele této důvěry, dokonce nepochopením došlo i v Římě k zákazu úcty. Spasitel to sestře Faustyně předpověděl, ale také řekl, že přijde doba, kdy bude zákaz odvolán, úcta k Božímu milosrdenství se znovu rozhoří, ona sama že bude povýšena na oltář, bude zaveden zvláštní svátek Božího milosrdenství (první neděle po Velikonocích) a z Polska vzejde jiskra, která připraví lidstvo na Kristův druhý příchod.

Pobožnosti k Božímu milosrdenství Základem všech pobožností k Božímu milosrdenství je hluboká důvěra v Boží milosrdenství. Tato důvěra je otevřením se duše k přijetí Boži milosti a voláním po ní, a tím postojem neustálé a nejúčinnější modlitby. Důvěra v Boží milosrdenství musí být spojena s uskutečňováním milosrdenství vůči bližním v denním životě: modlitbou, slovem, skutky (viz v katechismu: skutky duchovního a tělesného milosrdenství). V řadě zjevení pověřil Pán Ježíš sv. Faustynu Kowalskou (+1938 v Krakově), aby vybízela lidstvo k hluboké a neochvějné důvěře v Boží milosrdenství. Novéna k Božímu milosrdenství, kterou ji Ježíš přikázal napsat a konat před svátkem Milosrdenství, začíná na Velký pátek a končí v sobotu před 2. nedělí velikonoční. Tato neděle je svátek Božího milosrdenství. Novéna uvedená v deníčku sv. Faustyny byla poprvé vytištěna v Krakově v r. 1937, rok před smrtí světice. Pán Ježíš řekl sv. Faustyně: „Toužím, abys během těchto devíti dní přiváděla duše k prameni mého milosrdenství, aby načerpaly síly a osvěžení i všechnu milost, kterou potřebují v těžkostech života, a zvláště v hodině smrti. Každého dne přivedeš do mého Srdce jinou skupinu duší a ponoříš je do toho moře mého milosrdenství. A já všechny tyto duše uvedu do domu mého Otce. Budeš to dělat v tomto i v budoucím životě. A žádné duši, kterou uvedeš do zdroje mého milosrdenství, nic neodmítnu. Každého dne budeš prosit mého Otce o milosti pro tyto duše pro mé bolestné utrpení.“Novéna spočívá v prosté modlitbě korunky k Božímu milosrdenství. V Deníčku sestry Faustyny je však zaznamenána ještě rozšířenější novéna, kterou jí Pán Ježíš nadiktoval pro ni samotnou.

1. den: Modleme se o milosrdenství Boží pro celé lidstvo, zvláště pro hříšníky.

 „Dnes mi přiveď celé lidstvo, zvláště všechny hříšníky, a ponoř je do moře mého milosrdenství. Tím mě utěšíš v hořkém zármutku, do něhož mě vrhá ztráta duší.“ Nejmilosrdnější Ježíši, je ti vlastní slitovávat se nad námi a odpouštět nám, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou klademe ve tvou nekonečnou dobrotu, a všechny nás přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího srdce a nepropouštěj nás z něj navěky. Prosíme tě o to pro lásku, jež tě pojí s Otcem a Duchem svatým. Věčný Otče, shlédni milosrdně na celé lidstvo a zvláště na ubohé hříšníky, vždyť celé lidstvo je uzavřeno v nejslitovnějším Ježíšově srdci, a pro Jeho bolestné utrpení prokaž nám své milosrdenství, abychom všemohoucnost tvého milosrdenství oslavovali na věky věků.  Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství  

2. den: Modleme se za kněze a řeholníky, skrze něž stéká Boží milosrdenství na lidstvo.

„Dnes mi přiveď duše kněží, řeholníků a řeholnic a ponoř je do mého nezměrného milosrdenství. Ony mi dodaly sílu, abych vydržel hořké utrpení; skrze ně, jako skrze průtoky, stéká na lidstvo mé milosrdenství.“ Nejmilosrdnější Ježíši, od něhož pochází vše dobré, rozmnož v nás milost, abychom uskutečňovali milosrdenství, aby ti, kdo se na nás dívají, chválili Otce milosrdenství, který je v nebi. Věčný Otče, shlédni milosrdně na ty, které jsi zvláštním způsobem povolal na svou vinici, na duše kněží, řeholníků a řeholnic, a naplň je silou svého požehnání a pro lásku srdce svého Syna, v němž jsou tyto duše uzavřeny, uděl jim svou sílu a světlo, aby dokázali vést ostatní po cestách spásy a aby společně zpívali ke cti tvého nevyčerpatelného milosrdenství na věky věků. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

3. den: Modleme se za všechny věrné křesťany.

„Dnes mi přiveď všechny zbožné a věrné duše a ponoř je do moře mého milosrdenství; tyto duše mě utěšovaly na křížové cestě, byly mi kapkou útěchy v moři hořkosti.“ Nejmilosrdnější Ježíši, jenž všem štědře udílíš milosti z pokladnice svého milosrdenství, přijmi nás do příbytku svého nejslitovnějšího srdce a nepropouštěj nás z něj navěky. Prosíme tě o to pro nesmírnou lásku, jíž plane tvé srdce k nebeskému Otci. Věčný Otče, shlédni milosrdně na věrné duše jako dědictví svého Syna a pro jeho bolestné utrpení jim uděl své požehnání a zahrnuj je svou neustálou péčí, aby neztratily lásku a poklad svaté víry, ale aby tvé nesmírné milosrdenství s celým zástupem andělů a svatých oslavovaly na věky věků. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

4. den: Modleme se za pohany a nevěřící, kteří ještě neznají Boží milosrdenství.

„Dnes mi přiveď pohany a ty, kteří mě ještě neznají. Také na ně jsem myslel při svém hořkém utrpení a jejich následná horlivost potěšila mé srdce. Ponoř je do moře mého milosrdenství.“ Nejslitovnější Ježíši, jenž jsi světlem pro celý svět, přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího srdce duše pohanů, kteří tě neznají; nechť je osvítí paprsky tvé milosti, aby i oni společně s námi oslavovali tvé podivuhodné milosrdenství, a nepropouštěj je z příbytku svého nejslitovnějšího srdce.Věčný Otče, shlédni milosrdně na duše pohanů a těch, kdo tě ještě neznají, ale jejichž duše jsou skryty v nejslitovnějším Ježíšově srdci. Přitáhni je do světla evangelia. Tyto duše neví, jak velikým štěstím je tebe milovat. Učiň, ať i ony oslavují štědrost tvého milosrdenství na věky věků. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

5. den: Modleme se za bloudící ve víře.

„Dnes mi přiveď duše odloučených bratří a ponoř je do moře mého milosrdenství. Hořkým utrpením drásali mé tělo i srdce – moji církev. Když se vracejí k jednotě s církví, hojí se mé rány, a tak zmírňují mé utrpení.“ Nejmilosrdnější Ježíši, jenž jsi dobro samo, ty neodpíráš světlo těm, kdo prosí, přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího srdce duše našich odloučených bratří a přitáhni je svým světlem k jednotě s církví a nepropouštěj je z příbytku svého nejslitovnějšího srdce, ale učiň, ať i oni oslaví štědrost tvého milosrdenství.Věčný Otče, shlédni milosrdně na duše našich odloučených bratří, zvláště na ty, kteří promrhali tvá dobra a zneužili tvých milostí zarputilým setrváváním ve svých omylech. Nehleď na jejich chyby, ale na lásku svého Syna a na jeho hořké utrpení, které pro ně podstoupil, neboť i oni jsou uzavřeni v nejslitovnějším Ježíšově srdci. Učiň, ať také oni oslavují Tvé veliké milosrdenství na věky věků. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

6. den: Modleme se za malé děti a duše, jež se jim podobají.

„Dnes mi přiveď duše tiché a pokorné a duše malých dětí a ponoř je do mého milosrdenství. Tyto duše jsou nejvíc podobné mému srdci, ony mě posilovaly, když jsem v hořkých mukách umíral. Viděl jsem je jako pozemské anděly, kteří budou bdít u mých oltářů. Na ně vylévám milosti plnými proudy. Moji milost může přijmout pouze pokorná duše; pokorným duším dávám svou důvěru.“ Nejmilosrdnější Ježíši, jenž jsi sám řekl: „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem…“, přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího srdce duše tiché a pokorné a duše malých dětí. Tyto duše uvádějí v úžas celé nebe a nebeský Otec v nich má zvláštní zalíbení. Jsou vonící kyticí před Božím trůnem, vůní, jíž se sytí sám Bůh. Tyto duše stále přebývají ve tvém nejslitovnějším srdci a neustále a navěky zpívají píseň lásky a milosrdenství. Věčný Otče, shlédni milosrdně na duše tiché a pokorné a na duše malých dětí, které jsou uzavřeny v příbytku nejslitovnějšího srdce Ježíšova. Tyto duše se nejvíce podobají tvému Synu; jejich vůně stoupá ze země až k tvému trůnu. Otče milosrdenství a veškerého dobra, prosím tě pro lásku a tvé zalíbení v těchto duších, požehnej celému světu, aby všechny duše společně zpívaly ke cti tvého milosrdenství na věky věků. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

7. den: Modleme se za ty, kteří uctívají Boží milosrdenství a šíří v ně důvěru, a tím se stávají živým obrazem milosrdného srdce Ježíšova.

„Dnes mi přiveď duše, které zvláštním způsobem uctívají a oslavují mé milosrdenství, a ponoř je do mého milosrdenství. Tyto duše měly největší soustrast s mým utrpením a nejhlouběji pronikly do mého ducha. Jsou živým odleskem mého slitovného srdce. V budoucím životě budou tyto duše zářit zvláštním světlem. Žádná z nich se nedostane do pekelného ohně. Každou budu zvlášť bránit v hodinu její smrti.“ Nejmilosrdnější Ježíši, jehož srdce je láska sama, přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího srdce duše, které obzvlášť ctí a oslavují velikost tvého milosrdenství. Tyto duše jsou silné mocí samotného Boha; v nejrůznějších trápeních a překážkách jdou vpřed s důvěrou ve tvé milosrdenství. Jsou s tebou sjednoceny a na svých bedrech nesou celé lidstvo. Tyto duše nebudou přísně souzeny, nýbrž je v okamžiku skonu obejme tvé milosrdenství. Věčný Otče, shlédni milosrdně na duše, které oslavují a uctívají největší z tvých vlastností – tvé bezedné milosrdenství, a které jsou skryty v nejslitovnějším Ježíšově srdci. Tyto duše jsou živým evangeliem, mají ruce plné milosrdných skutků a jejich srdce, přeplněné radostí, zpívá píseň milosrdenství Nejvyššímu. Prosím tě, Bože, prokaž jim své milosrdenství, podle jejich naděje a důvěry v tebe. Nechť se na nich naplní příslib Ježíše, který řekl, že duše, které budou uctívat jeho nevyčerpatelné milosrdenství, bude sám chránit v životě a zvláště v hodině smrti jako vlastní slávu. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

8. den: Modleme se za duše v očistci, aby proudy krve Ježíše Krista mírnily a zkrátily jejich utrpení, jímž splácejí dluhy své viny Boží spravedlnosti.

„Dnes mi přiveď duše, které jsou uvězněny v očistci, a ponoř je do propasti mého milosrdenství; ať prameny mé krve ochladí jejich palčivou trýzeň. Všechny tyto duše velmi miluji, splácejí dluh mé spravedlnosti. Je ve tvé moci přinést jim ulehčení. Vezmi z pokladnice mé církve všechny odpustky a obětuj je za ně. Kdybys znala jejich muka, neustále bys za ně obětovala duchovní almužnu a splácela mé spravedlnosti jejich dluhy.“

Nejmilosrdnější Ježíši, jenž jsi sám řekl, že si přeješ milosrdenství, přivádím tedy do příbytku tvého nejslitovnějšího srdce duše z očistce, které jsou ti velmi milé, které však musí splatit dluh tvé spravedlnosti. Nechť proudy krve a vody, které vytryskly z tvého srdce, uhasí plameny očistcového ohně, aby i tam byla oslavována moc tvého milosrdenství.

Věčný Otče, shlédni milosrdně na duše trpící v očistci, jež jsou skryty v nejslitovnějším srdci Ježíšově. Prosím tě, pro bolestné utrpení Ježíše, tvého Syna, a pro hořkost, jíž byla zaplavena jeho nejsvětější duše, prokaž své milosrdenství duším, které se nacházejí pod pohledem tvé spravedlnosti. Nehleď na ně jinak než skrze rány Ježíše, tvého nejmilejšího Syna, neboť věříme, že tvá dobrota a slitovnost jsou nekonečné. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

9. den: Modleme se za vlažné duše, jež byly příčinou strašných bolestí Krista Pána v Getsemanech.

„Dnes mi přiveď duše vlažné a ponoř je do propasti mého milosrdenství. Tyto duše zraňují mé srdce nejbolestněji. Největšího odporu se mé duši v Getsemanech dostalo od vlažných duší. Ony byly příčinou, že jsem řekl: Otče, odejmi ode mě tento kalich, je-li to Tvá vůle. Poslední záchranou pro ně je utéci se k mému milosrdenství.“

Nejslitovnější Ježíši, jenž jsi slitovnost sama, přivádím do příbytku tvého nejmilovanějšího srdce vlažné duše. Ať se tyto chladné duše, které se podobají mrtvolám a naplňují tě takovým odporem, rozehřejí v ohni tvé čisté lásky. Nejslitovnější Ježíši, použij všemohoucnost svého milosrdenství, přitáhni je do výhně své lásky a daruj jim svatou lásku, vždyť ty můžeš všechno. Věčný Otče, shlédni milosrdně na vlažné duše, uzavřené v nejslitovnějším srdci Ježíšově. Otče milosrdenství, prosím tě, pro hořké utrpení tvého Syna a pro jeho tři hodiny trvající umírání na kříži dovol, aby také ony oslavovaly propast tvého milosrdenství. Amen.

Korunka k Božímu milosrdenství

Svátek Božího milosrdenství Ve shodě s přáním Pána Ježíše se má slavit o první neděli po Velikonocích, což vyjadřuje těsnou souvislost tohoto svátku s tajemstvím Vykoupení. Liturgie tohoto dne nejplněji oslavuje Boha v tajemství jeho milosrdenství. Svátek Milosrdenství nemá být jen dnem zvláštní úcty Boha v tomto tajemství, ale také dnem milosti pro všechny lidi a zvláště pro hříšníky. Pán Ježíš totiž obdařil tento svátek velkými přísliby. Ten největší z nich spojil se svatým přijímáním přijatým v tento den: je to příslib „úplného odpuštění vin a trestů”, čili stejné milosti, kterou dostáváme pouze ve svátosti křtu. Velikost tohoto svátku spočívá také v tom, že všichni, dokonce i ti, kteří se obrátí až v tento den, mohou vyprosit všechny milosti shodné s vůlí Boží. Chci, řekl Pán Ježíš sestře Faustyně, aby ten obraz (…) byl slavnostně posvěcen o první neděli po Velikonocích; tato neděle má být svátkem Milosrdenství. (Dn 49) Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů; v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat. (Dn 699) Tento svátek vytryskl z nitra vytryskl z nitra (mého milosrdenství), aby utěšil celý svět… (1517) a je stvrzen v hlubinách mého slitování. (420) Přípravou na tento svátek je novéna, která spočívá v modlitbě korunky k Božímu Milosrdenství (začíná na Velký pátek, trvá devět dní).

Korunka k Božímu Milosrdenství

Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev,

Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna

a našeho Pána Jěžíše Krista,

na smír za hříchy naše

i celého světa.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

 Pro jeho bolestné utrpení

bud' milosrdný k nám

i k celému světu.

Tento desátek se modlí celkem  5 x   .

Na zakončení:

 3 x     Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý nesmrtelný,

smiluj se nad námi a nad celým světem.

Úvodní modlitby v plném znění :

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého Ježíš,

Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země.

I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.

 

Přímluvy za naše farnosti

  1. Abychom na přímluvu P. Marie, která navštívila Alžbětu, i my nesli do světa naději a radost.
  2. Abychom na přímluvu sv. Ludmily, která vychovávala sv. Václava vedli slovem i příkladem k víře naše děti.
  3. Abychom na přímluvu sv. Jana Boska, který přinášel vyřazeným novou šanci uměli navracet naději naší ohrožené mládeži.
  4. Aby na přímluvu sv. Anežky milosrdné sestry nepostrádali staří a nemocní  lidé naši péči a lásku.
  5. Vlastní úmysl modlitby