Kardinál_doma_ve_vlasti

Facebook: Církev.cz, zdroj

 

Kardinál Beran, symbol odporu proti nacismu i komunismu. Po půl století spočine v české půdě

Napsal/a Robert Břešťan 18. dubna 2018

Přání spočinout v české půdě se kardinálovi Josefu Beranovi podařilo splnit až půl století po jeho smrti. Osud tohoto muže dokonale odráží dějiny 20. století i zvrácenou ideologii dvou totalitních systémů – nacismu a komunismu.

V pátek 20. dubna v podvečer přistane na Letišti Václava Havla český vládní speciál. Na palubě budou ostatky muže, který svými názory a životními postoji zosobňoval odpor proti oběma totalitním režimům 20. století.

Beran se vrací, komunisté zůstávají

Po slavnostních ceremoniích bude v pondělí 23. dubna rakev s ostatky uložena v pražské katedrále sv. Víta. Repatriaci ostatků kardinála počátkem roku schválil papež František.

„Vidím v tomto návratu výzvu do řad nejen církevních, ale do řad celé společnosti, především v tom, co znamená svoboda, co znamená demokracie,“ komentoval repatriaci arcibiskup Dominik Duka.

Josef Beran byl politickým vězněm nacismu i komunismu, poslední roky svého života prožil nuceně v Římě poté, co mu československá vláda znemožnila návrat.

Na milost jej komunisté nevzali ani po jeho smrti v květnu 1969. Vypovězen byl ostatně s doložkou, že se nikdy nevrátí, ani zaživa, ani po své smrti.

„Kardinál Beran se vrací, ale stoupenci komunistické diktatury jsou v Parlamentu České republiky, majíce poslaneckou imunitu, mohou své názory hlásat, přestože tento parlament schválil zákon o zločinnosti obou totalit, ať to byla diktatura hnědá či rudá,“ řekl dále Duka.

Husák si to nepřeje

Jak pro projekt Paměť národa vzpomínal benediktinský kněz Jan Josef Kohl, v době, kdy kardinál Beran umíral v Římě, žádali někteří českoslovenští duchovní, aby kardinál mohl být po smrti převezen do Prahy a pochován v katedrále sv. Víta:

„Šli za Smrkovským (tehdejší komunistický politik, poslanec a místopředseda Federálního shromáždění, pozn. red.), jestli by mohl být převezen do Prahy a pochován v katedrále. A on: ‚Já to sám nemohu rozhodnout, ale večer se sejde ústřední výbor a já to tam přednesu.‘ A výsledek zněl: Biľak a Husák jsou zásadně proti.“

Kardinál Beran se tak stal jediným Čechem, který byl pohřben po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky v Římě. V roce 1998 byl také zahájen proces jeho blahořečení.

Josef Beran se narodil v 1888 v Plzni. K životní dráze duchovního se rozhodl brzy, již v roce 1907 odjel studovat bohoslovectví na papežskou univerzitu v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1911, v roce 1932 se stává profesorem teologie.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl 6. června 1942 zatčen, internován a tvrdě vyslýchán ve věznici na Pankráci až do 1. července 1942.

Odtud byl převezen do koncentračního tábora v Terezíně, později do Dachau. Přežil nákazu tyfem a 29. dubna 1945 se dočkal osvobození koncentračního tábora Dachau americkou armádou.

Po návratu a rekonvalescenci jej v listopadu 1946 papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským.

Odjezd bez návratu

Po komunistickém převratu Beran odmítl podřídit církev komunistické moci a exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který úzce spolupracoval s komunisty a ignoroval Beranovu výzvu, aby rezignoval na své politické funkce.

V Plojharovi tak Beran získal silného politického nepřítele, který využíval svého vlivu na komunistickou proticírkevní politiku a prosazoval i tvrdé restrikce vůči tehdejšímu arcibiskupovi Beranovi.

Beran byl v letech 1949–1963 protiprávně internován StB na různých místech Československa, z internace byl propuštěn až v roce 1963, nesměl se však zdržovat v Praze ani vykonávat arcibiskupský úřad.

V únoru 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Stát tehdy sice povolil arcibiskupu Beranovi odjet do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku, návrat mu už ale nedovolil.


Na okolnosti převozu ostatků kardinála Berana se HlídacíPes.org už na počátku dubna zeptal končícího českého velvyslance ve Vatikánu Pavla Vošalíka.

Asi poslední velkou akcí ve vaší pozici velvyslance ve Vatikánu bude převoz ostatků kardinála Berana z baziliky svatého Petra ve Vatikánu do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Jak významná událost to je?

Bude to skutečně poslední akce našeho velvyslanectví, na které se budu podílet. Význam této události spočívá především ve významu osobnosti Josefa Berana, vězně obou totalit v naší zemi ve dvacátém století, pro novodobou historii našeho národa. Navíc si tohoto statečného člověka připomínáme v roce významných výročí, z nichž mnohá nacházejí svůj odraz i v tragických životních okamžicích kardinála Josefa Berana.

Co takový převoz ostatků obnáší?

V tuto chvíli jednáme s arciknězem baziliky svatého Petra kardinálem Angelem Comastrim o způsobu vyzvednutí ostatků ze stávajícího sarkofágu, o průběhu vyzvednutí a rozloučení s kardinálem v bazilice. Dalším naším partnerem je Kongregace pro kauzy svatých, neboť je potřeba brát ohled na probíhající beatifikační proces (proces prohlášení za blahoslaveného, pozn. red.) . V neposlední řadě spolupracujeme s Papežskou kolejí Nepomucenum, kde kardinál Beran v exilu žil a kde zemřel. Jakkoliv pan kardinál zemřel před téměř padesáti lety, stále se jedná o převoz tělesných ostatků z jednoho státu přes území jiného státu až do cílové destinace – tedy jde o konzulární případ s nutností komunikovat s příslušnými úřady Vatikánu a Itálie a samozřejmě také s místní pohřební službou. Souvisejícím úkolem je pak diskuse o umístění pamětní desky připomínající Josefa kardinála Berana v místě jeho dočasného hrobu v bazilice svatého Petra. Zde je naším partnerem opět pan kardinál Comastri.

Kardinál Beran si přál spočinout v české půdě, proč se to podařilo zrealizovat až v roce 2018?

Na to je obtížné odpovědět. Nevím, asi to tak mělo být. Asi to mělo být právě v roce letošních výročí.

 

 

 

Napsat komentář