Hymnus na život, který přichází – píše papež do Buenos Aires
Vatikán/Buenos Aires. Papež František napsal věřícím buenosaireské farnosti sv. Rajmunda „Nenarozeného“ u příležitosti jejich patronátní slavnosti (foto), která je v hlavním městě Argentiny významnou církevní událostí a které se v minulosti jako tamější biskup pravidelně účastnil. Přídomek sv. Rajmunda odkazuje k dramatickým okolnostem počátků jeho života. Matka totiž zemřela před jeho porodem, ale lékař mu neuvěřitelně pomohl přijít na svět. Sv. Rajmund Nenarozený je proto přímluvcem rodiček a také porodníků.
„Vzpomínám na svoje setkání během těchto svátečních dnů, na žehnání nastávajících maminek, dětí a manželů, kteří prosí o dítě… je to opravdový hymnus na život, který přichází,“ píše papež František tamějšímu faráři otci Rubénovi Ceracimu. „I dnes, setkám-li se na generálních audiencích s nějakým párem, který mne prosí o požehnání za početí dítěte, říkám jim, aby prosili o přímluvu sv. Rajmunda Nenarozeného, a pokud jsou Argentinci, radím jim, aby šli do svatyně na Via Cervantes,“ svěřuje se dále František. V listě papež zmiňuje novénu, která začíná tuto sobotu a končí poutní slavností 31. srpna. Svatý otec přeje celému farnímu společenství požehnanou pouť. „Jsem si jist, že milost, pokoj, zdraví a plodnost budou hojné,“ uzavírá svůj list.
Dodejme, že sv. Rajmund Nenarozený (1200-1240) přišel na svět v katalánském Portello, a dramatický nebyl jenom začátek, nýbrž celý průběh jeho životní pouti. V roce 1224 totiž přes odpor svého otce vstoupil k mercedářům (Ordo Beatæ Mariæ Virginis de Redemptione Captivorum), což byla tehdy zcela nová řehole, kterou založil sv. Petr Nolaska za účelem vykupování zajatců z muslimského otroctví. Za tím účelem se Rajmund poté, co přijal kněžské svěcení, vydával do severní Afriky. Během třetí takové výkupné výpravy do Alžíru, když už neměl peníze, prodal otrokářům sám sebe výměnou za svobodu několika křesťanů, kteří se – zcela zdeptaní – ocitli téměř na pokraji apostaze. Jako otrok nepřestával Rajmund navštěvovat svoje souvěrce a povzbuzoval je v trpělivosti, statečnosti a naději. Pro svoji apoštolskou činnost byl mučen a ponechán naživu jen proto, že za něho bylo očekáváno bohaté výkupné. Když jeho křesťanské svědectví přitáhlo k víře několik muslimů, měl být zaživa naražen na kůl, ale vzhledem k očekávanému výkupnému byl ponechán naživu, byť nelidsky ztýrán. Soudce nařídil, aby mu propálili oba rty a ústa opatřili zámkem, který mu odemykali, jen když dostával jídlo. Tak byl držen v zajetí po osm měsíců. Jeho příkladnou pokorou a trpělivostí byli souvěrci pohnuti ještě více než jeho kázáním. Když byl Rajmund Nenarozený ještě v okovech, jmenoval jej papež Řehoř IX. kardinálem. Řádovým spolubratrům se nakonec podařilo Rajmunda vykoupit a dopravit do Barcelony, ale když jej nedlouho poté papež povolal do Říma, tak cestou, v důsledku vytrpěného strádání, v necelých čtyřiceti letech, 31. srpna 1240, umírá. Kanonizován byl v roce 1681.
Každoroční patronátní slavnost farnosti sv. Rajmunda Nenarozeného je v „bývalé diecézi“ papeže Františka velkou událostí, která se těší značné účasti věřících. Liturgii v tamější svatyni slouží 31. srpna argentinský primas a buenosaireský arcibiskup, kterým je po Jorge Mario Bergogliovi kardinál Mario Poli