Národní pouť do Říma 2019

Cestovní kancelář AVETOUR s.r.o.   ve spolupráci s Českomoravskou Fatimou   Koclířov pořádá leteckou

 Národní pouť do Říma

 

       k příležitosti 30 let výročí svatořečení svaté Anežky České

        termín zájezdu 10. 11. – 14. 11. 201

cena 14 000 Kč / 560 € / osoba

 Biskupové českých a moravských diecézí vyzývají ke společné národní pouti do Říma. V roce 1989 svatý Jan Pavel II. svatořečil v Římě naši patronku, svatou Anežku Českou za osobní přítomnosti 10 000 věřících z Československa a krajanů, žijících v exilu.

V listopadu 2019 bude naše katolická církev znovu putovat společně do Říma, abychom poděkovali za dar svobody a prosili za duchovní obrodu naší země i s přímluvou sv. Anežky České. Na plenárním zasedání ČBK byl jmenován poutní výbor ve složení Mons. Jan Vokál-předseda, Mons. Pavel Dokládal a Mgr. Jiří Uher, členové poutního výboru.

 ODLET: 10. 11. z Prahy z letiště Václava Havla

 NÁVRAT: 14. 11. do Prahy na letiště Václava Havla

UBYTOVÁNÍ: 4 noci v Římě v kvalitním **** hotelu 200 – 300m od stanice metra

 CENA ZAHRNUJE: oboustrannou leteckou dopravu Praha – Řím – Praha, letištní a bezpečnostní taxy, palivový příplatek, transfer z letiště na hotel, 4 x ubytování v **** hotelu v blízkosti stanice metra, 4 x snídaně, 4 x večeře, pojištění léčebných výloh v zahraničí do výše krytí 7 mil. Kč, servis průvodce, duchovní doprovod, pojištění CK proti úpadku.

                   CENA NEZAHRNUJE: stravu (mimo výše uvedené), připojištění proti stornu (nepovinné) 380 Kč / 15 € / os. / pobyt, osoby do 18 let 350 Kč / 14 € / os. / pobyt – v případě zájmu je nutné uhradit spolu se zálohou při podpisu smlouvy (pro případ zrušení zájezdu ze strany klienta, bližší informace a podmínky na https://www.avetour.cz/pojisteni.html nebo na vyžádání v CK). V ceně není započtena městská taxa 4-6 € osoba / noc, jízdné metrem (Metrebus Roma), které momentálně stojí 18 € / 72 hodin a případné vstupy do zpoplatněných objektů.

POKYNY: vážným zájemcům zašleme smlouvu o zájezdu s číslem účtu, k zařazení do zájezdu je nutné zaslat řádně vyplněnou a podepsanou smlouvu, lze zaslat poštou, oskenovanou emailem nebo faxem, a uhradit zálohu v minimální výši 5 000 Kč / osoba – při platbě v Euro je částka 200 €, po připsání zálohy na náš účet zašleme potvrzenou kopii smlouvy na Vaši adresu/ email.

Doplatek bude nezbytné uhradit po výzvě CK, pravděpodobně v červnu 2019. Poskytovatelé služeb požadují v tomto případě finanční krytí služeb s dostatečným časovým předstihem, než je jinak obvyklé. Přibližně 2 měsíce před odletem obdržíte finální pokyny a další praktická sdělení k zájezdu. Cena zájezdu je kalkulována a neměnná do 25 Kč / Euro (v případě platby v Eurech).

DOPORUČENÍ: pamatujte na běžné léky, zpěvník, růženec, fotoaparát, baterka, zcela orientační kapesné ve výši alespoň 80 euro, stravu během dne lze bez problému obstarat na místě (různá bistra, rychlá občerstvení), doporučíme a poradíme přímo na místě.

Občané ČR mohou vstupovat a pobývat na území Itálie na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti.

PŘIHLÁŠKY: CK AVETOUR s.r.o., nám. F. L. Věka 17, 518 01 Dobruška, tel. 494 623 929, fax 494 377 654, mobil 602 441 670, 720 993 837, e-mail avetour@avetour.cz, zajezdy@avetour.cz, prodej@avetour.cz

Jsme připraveni kdykoliv zodpovědět případné nejasnosti a dotazy – tel. i písemně. Jedná se o vyloženě poutní zájezd církevního charakteru s bohatým duchovním obsahem, který budou doprovázet naši biskupové a řada katolických kněží. AVE MARIA!

 Program leteckého poutního zájezdu do Říma ve dnech 10. 11. – 14. 11. 2019

  1. den 10.11. neděle – odpolední odlet z Letiště Václava Havla v Praze, přesný čas odletu bude včas sdělen, přílet do Říma, transfer na hotel, večeř, nocleh – Řím
  2. den – společný program národní pouti 11. 11. pondělí – snídaně, bazilika sv. Klementa s hrobem sv. Cyrila, Svaté schody (Scala Sancta) ve Svatyni svatých, po kterých přistupoval Ježíš k Pontskému Pilátovi v Jeruzalémě, bazilika Svatého Kříže – jeden z hlavních sedmi římských kostelů, kde jsou uchovávány v samostatných relikviářích části kříže, dva trny z trnové koruny, tabulka s čitelným nápisem NAZARENUS (nazývaná Titulus crucis) a jeden hřeb z kříže, poté slavnostní zahájení národní pouti v Římě v bazilice Santa Maria Maggiore, od 15 hod. národní mše svatá, v 17.30 hod. slavnostní koncert ke cti sv. Anežky a našich národních patronů – kostel Santa Maria degli Angeli (v těsné blízkosti nádraží Termini – nedaleko baziliky Santa Maria Maggiore), večeře, nocleh – Řím
  3. den 12. 11. úterý – den 30. VÝROČÍ KANONIZACE SV. ANEŽKY ČESKÉ – snídaně, v 10.00 hod národní mše svatá v bazilice sv. Petra ve Vatikánu společně s našimi pastýři – biskupy, kněžími a Církví České republiky, společná modlitba u svatováclavského oltáře v bazilice a v kryptě u sochy sv. Anežky české, kterou Sv. otec František přijal ve Svatém roce Milosrdenství jako dar České republiky, po oficiálním ukončení programu, osobní volno v prostředí Vatikánu, nebo Piazza Navona – nejslavnější barokní římské náměstí, které se nachází na místě původního Domiciánova antického stadionu z roku 79 př. Kr. a okolní budovy dodnes kopírují jeho tvar, Pantheon – starověký kruhový chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům a od roku 609 zasvěcený Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri), patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům a stavbám vůbec, Fontána di Trevi – symbol města a největší fontána Říma, voda do fontány přitéká z větší části podzemním kanálem Aqua Virgo, který nechal vybudovat Marcus Vipsanius Agrippa v roce. Je zvykem, že lidé do fontány hází mince, aby se jim splnilo jejich přání. Fontána patří mezi nejnavštěvovanější místa v Římě. Byla proslavena především koupací scénou Marcella Mastroianniho a Anity Ekbergové ve filmu Sladký život, večeře,nocleh – Řím
  4. den 13. 11. 2019 středa – snídaně, ve Vatikánu se při generální audienci setkáme se Svatým otcem Františkem společně s našimi krajany žijícími v zahraničí, v 15 hod. zakončíme národní pouť společnou národní mší svatou v bazilice sv. Jana v Lateránu. Čeští biskupové se poté setkají v papežské koleji Nepomucenum s krajany žijícími v zahraničí, večeře, nocleh – Řím. Tento den skýtá rovněž možnost rozšíření programu.
  5. den 14. 11. 2019 čtvrtek – snídaně, odjezd na letiště, odlet zpět do Prahy

Ve dnech 12. 11. a 13. 11. jistě vybyde i volnočasový prostor pro osobní procházky a toulky po Římě. Za tímto účelem budou všichni účastníci vybaveni přehlednou mapou města a metra.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Jdi na obsah Jdi na menu

Praha mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Menu

Portrét

Jazyky

Poslední fotografie

Pozvána na smírnou modlitbu 15. 6. 2019

NKP

Toplist

Oblíbené odkazy

Vyhledávání

Archiv

Kalendář

<< červen / 2019 >>

Úvod » Historie

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze byl raně barokní pískovcový sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) na vrcholu a dalšími sochami na čtyřech soklech kolem sloupu.

Byl postaven v roce 1650, jeho sochařskou výzdobu vytvořil Jan Jiří Bendl. Byl stržen 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který ve sloupu spatřoval symbol svrženého habsburského režimu. Jeho pozůstatky jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea. Ihned po jeho stržení začaly snahy o obnovení této památky.

Sloup byl postaven jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před Švédy na konci třicetileté války na podzim roku 1648. Základní kámen položili dne 26. dubna 1650 za účasti nejvyššího hofmistra českého království Bernarda z Martinic a zástupců pražské radnice. Sloup vysvětil kardinál Arnošt z Harrachu, 13. pražský arcibiskup a velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Stalo se tak dne 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Sochařskou výzdobu zhotovil Jan Jiří Bendl a jeho spolupracovníci. Jméno architekta se nedochovalo.

Sloup byl postaven na třech stupních se schodištěm, obíhajícím sloup ze všech stran. Na horním stupni bylo kamenné zábradlí s kuželkami, sloupky a madly. V takto ohraničeném centru stál mohutný kamenný podstavec a čtyři pilíře pro sousoší andělů. Sloup i s pozlacenou sochou Panny Marie byl vysoký 15,83 m. V poledne stín sloupu ukazoval tzv. pražský poledník, který sloužil k určení přesného slunečního času. V nárožích soklu stály figury andělů přemáhajících ďábly. Podstavec sloužil jako kaplička pro vzácný gotický deskový obraz Panny Marie Rynecké od neznámého malíře ze 14. století. Obraz byl nazýván druhým Paladiem země České. K tomuto obrazu se pražané modlili při obléhání Prahy. Ten byl původně majetkem rodiny Misseroni, zbývající se broušením drahých kamenů. Dionýs Miseroni byl v té době správcem hradních sbírek. Jeho rodina vlastnila nárožní dům čp. 20 na Staroměstském náměstí.

Vzorem pražského sloupu (stejně jako například vídeňského z roku 1648) byl mariánský sloup postavený roku 1638 v Mnichově kurfiřtem Maxmiliánem I. jako díkůvzdání za zachování města během švédské okupace za třicetileté války.

Stržení sloupu v roce 1918

Sloup stál na náměstí 268 let, z toho tři roky společně s pomníkem mistra Jana Husa z roku 1915. Po vzniku samostatného Československa dne 3. listopadu 1918 byl stržen davem Žižkováků, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jako hlavní původce činu se uvádí pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu také uveřejnil písemné svědectví.

Sauer stržení sloupu připravil a zaštiťoval se podporou vedení České strany národně sociální a Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. V ranních hodinách 3. listopadu navštívil velitele hasičů socialisty Josefa Hodana, kterému vzkázal od bratra Václava Klofáče a bratra Karla Kramáře, že hasiči mají strhnout mariánský sloup. Téhož dne se na Bílé Hoře konal při příležitosti výročí bitvy na Bílé Hoře tábor lidu, který pořádali národní socialisté a sociální demokraté. Stržení sloupu bylo načasováno tak, aby k němu došlo v okamžiku, kdy se účastníci tábora lidu budou vracet průvodem z tohoto shromáždění. Franta Sauer omotal lanem sloup, a když se průvod přiblížil, sociální demokrat Josef Stivín, který stál v čele průvodu, začal křičet: „Jen ho sejmi.“ Někdy se objevující informace o tom, že smyčku kolem sloupu vázala Milada Horáková, ty se však nezakládají na pravdě. Kolem sloupu a Sauera se začali shromažďovat lidé a snažili se Sauerovi pomoct. V tom přišel dav tvořený převážně z Pražanů, který se pokusil svržení sloupu zabránit. Došlo k bitce mezi odpůrci a příznivci kácení. Přišli i příslušníci četnictva, těm se však už svržení zabránit nepodařilo. Poté, co sloup padl k zemi, se dav vydal ke Karlovu mostu, kde chtěl sochy na něm stojící naházet do Vltavy. Tomuto však už zabránili vojáci. Den na to odsoudil tento vandalský čin Národní výbor československý, který vydal příkaz, aby bylo upuštěno od jakéhokoliv ničení pomníků.

Vedení města Prahy začalo brzy uvažovat o navrácení sloupu. Krátce poté však měl do Prahy přijet prezident Masaryk a někteří zahraniční politici. Vedení města proto rozhodlo, že trosky sloupu a poničená a chybějcí dlažba bude doplněna a sloup se prozatím nevrátí. Prezident Masaryk se vyjádřil takto: „Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás.

Odlomenou hlavu Panny Marie vzal neznámý účastník shromáždění a v 50. letech 20. století ji prodal ve Starožitnostech. Odtud ji vykoupilo Lapidárium Národního muzea. Tam je vystavena stejně jako torza čtyř sousoší archandělů s ďábly, korintská hlavice sloupu a část kuželkové balustrády. Obraz Panny Marie Rynecké je v depositáři chrámu Matky Boží před Týnem.

Iniciativy pro obnovení sloupu

První návrh na obnovu Mariánského sloupu byl zveřejněn v novinách „Čech“ již 14. listopadu 1918. JUDr. František Nosek, poslanec a prvorepublikový ministr vnitra navrhl zřídit Odbor pro rekonstrukci Mariánského sloupu při Lidové akademii Lidové strany. Odbor uspořádal velkou výstavu o Mariánském sloupu v roce 1925. Současně probíhala celonárodní sbírka na obnovu sloupu. Její výtěžek byl nakonec využit pro stavbu kostelů na okrajích Prahy, zejména nového kostela Panny Marie královny Míru v Praze-Lhotce. Důvodem byla blížíci se II. světová válka, která obnovu sloupu znemožnila. Další iniciativou, kterou ukončila válka, byla akce katolických studentů, sdružených v České lize akademické. Po válce inicioval obnovu Mariánského sloupu katolický Orel. Po roce 1948 byla i tato iniciativa zmařena nástupem komunistického režimu. Další návrhy na obnovu sloupu převzali naši exulanti, kteří odešli do zahraničí po únoru 1948. Na 1. exilovém sjezdu Lidové strany v německém Ludwigsburgu v roce 1949 přijali usnesení o obnově Mariánského sloupu a zhotovení sochy Panny Marie. V v roce 1955, nechali zhotovit od italského sochaře Alexandra Monteleoneho mramorovou sochu Panny Marie. Díky svému původu dostala označení socha Panny Marie z Exilu a od roku 1993 se nachází v zahradě Strahovského kláštera.

Repliku sloupu zhotovil na základě výběrového řízení, vypsaného Společností v roce 2008, sochař Petr Váňa z Karlíku u Prahy s pěti dalšími kameníky, resp. s nově založenou Mariánskou kamenickou hutí. Dřík byl vyroben z kusu pískovce pocházejícího z Indie, kámen pro patku sloupu věnovalo italské městečko Vitorchiano, blok pískovce na sochu daroval český podnikatel. Dokončený podstavec s kónickým sloupem už několik let stojí v zahradě kláštera sv. Karla Boromejského pod Petřínem, kopie sochy Panny Marie u bočního vchodu do Týnského chrámu, schody, dlažba a balustrády spodní část jsou na paletách v depozitáři v Jaroměři.

Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, jejímž současným předsedou je Václav Dajbych, usiluje o obnovení sloupu na původním místě. Velkou nadějí bylo obnovení sloupu do 3. listopadu 2018, kdy uplyne sto let od stržení originálu.

V říjnu 2015 proběhl archeologický průzkum, jehož sondy měly ověřit stav základových konstrukcí v místě sloupu. V červenci roku 2017 vydal stavební úřad Prahy rozhodnutí o umístění stavby obnoveného Mariánského sloupu. Úřad dospěl k závěru, že jde o osazení výtvarného díla na své původní místo, které nepotřebuje stavební povolení. „Záměr prakticky navrací na Staroměstské náměstí část kompozice tohoto prostoru, jejíž funkce a umístění byly ověřeny dlouhým obdobím její existence“ stojí v odůvodnění rozhodnutí. Dne 14. září 2017 po tříhodinové debatě za účasti občanů z obou názorových táborů Pražské zastupitelstvo projednávalo petice občanů pro a proti umístění sloupu – petici pro umístění sloupu podepsalo od roku 2012 zhruba 16 000 lidí; petici proti obnově sloupu založenou v červnu 2017 podepsalo zhruba 1084 lidí. Zastupitelstvo hlavního města Prahy odvolalo svůj souhlas s využitím pozemků na Staroměstském náměstí pro instalaci Mariánského sloupu. Usnesení zastupitelstva uložilo radě hlavního města Prahy učinit všechny právní kroky k rozvázání smluvních závazků týkajících se povolení stavby sloupu a dále k odnětí souhlasu Prahy s umístěním sloupu na náměstí do konce roku2017.

Náhledy fotografií ze složky Historické snímky a grafické listy

© 2019 eStránky.cz | Tvorba webových stránek