Aktuální informace k pěší pouti na Svatou Horu 2019

Informace o pěší pouti na Svatou Horu ve dnech 30.5. – 2.6.2019

Milí poutníci!

Letošní pěší pouť na Svatou Horu připravujeme ve velmi podobném duchu jako byla ta loňská. Naše poutní společenství je otevřené a rádi mezi sebe přivítáme také vás, kteří jste se zatím neosmělili. Můžete se přidat i třeba na některý den nebo jen na pár kilometrů, vyprovodit nás kolem vesnic (k dispozici je časový itinerář).

Potřetí se vydáme po vzoru našich předků na pěší duchovní pouť k Panně Marii Svatohorské. Po cestě budeme zpívat, modlit se, neseme kříž, sochu P. Marie a prapory. Každý den bude mše svatá, budeme mít možnost zpovědi nebo rozhovoru s knězem. Promysleme si, za co pouť půjdeme. Poneseme na Svatou Horu své prosby i prosby našich blízkých a farníků.

Abychom mohli dobře pouť připravit, potřebujeme, abyste se přihlásili do 30.4. Přihlášky budou v dubnu na webu nebo papírově v kostelích. Vyplňte v nich, jaké jídlo chcete objednat, zda pojedete autobusem zpět ze Svaté Hory do Mladé Vožice, popř. přespíte na faře před nebo po pouti.

Jídlo bude připraveno jako loni: snídaně a svačiny (z darů obětavých farníků a poutníků) poveze doprovodné auto. V poledne se zastavíme v hospodách na polévku (30 – 40 Kč), večeře nám uvaří v bufetu v Sedlci a ve školních jídelnách (80-90 Kč). Jídla musíme objednat dopředu na přesný počet, proto potřebujeme vaše přihlášky. Omlouváme se, ale diety nezajišťujeme.

Spát budeme zase ve školních tělocvičnách v Sedlci, Krásné Hoře a Milíně a na faře v Sedlci, všude ve vlastním spacáku a karimatce. Tuto bagáž nám budou převážet z místa na místo mladovožičtí hasiči, takže nás při putování nebude zatěžovat. Ubytování je s teplou vodou a platíme 50 Kč/noc.

Peníze za jídlo (podle přihlášení), ubytování (50 Kč/noc), autobus (150 Kč) a registrační poplatek (100 Kč) budeme vybírat najednou 30.5. ráno před zahájením poutě v kostele v Mladé Vožici. Přesné ceny vám napíšeme kolem 15. května v posledních informacích před cestou.

Jak na tom máte být fyzicky, abyste pouť zvládli? Přiměřeně, nic nemožného. Jdeme asi tak 4 km/hod., odpočíváme přibližně po 6 km. Jdeme pohromadě a nikdo nemusí mít strach, že ho někde necháme, pomáháme si. Navíc duchovní program na cestě povznese a dá zapomenout na bolístky. Znavení poutníci se mohou popovézt doprovodných autem. Je ale dobré se před poutí rozejít, začít co nejdříve každý den pár kilometrů, občas přidat. Alespoň otestujete boty do každého počasí, ponožky se sžijí s nohou a nožky otlačí – souhra nohou, ponožek a bot je nejspolehlivější prevence puchýřů. Naše cesty vedou hodně po loukách, poránu jsou mokré, podle toho se obujte.

Sbalte si pláštěnku, láhev na pití (1 litr), plecháček na snídaně, a něco proti klíšťatům (jsem u klíšťat „oblíbená“ a nejvíc se mi osvědčila tygří mast). Samozřejmě budete potřebovat spacák a karimatku. Všeho ostatního (léky, hygiena, oblečení,…) co nejméně v co nejmenších baleních, jen to nutné – kdo by se s tím nosil? Kamarádky hůlky ale nejsou zbytečnou zátěží.

Prosíme ty z vás, kteří se k nám budete přidávat po cestě, přijďte nejméně o 10 minut dřív. Zejména v sobotu a v neděli na nás bude, resp. nebude čekat začátek mší na Makové hoře v 11 hodin a na Svaté Hoře v 9 hodin, a tak se ráno nebudeme zdržovat. Z Krásné Hory i z Milína budeme vycházet od škol v 6 hodin, proto příprava a požehnání budou už v 5.50 hodin.

Kolem 15.5. vám na našich stránkách napíšeme Poslední info před poutí, kde vše potřebné doladíme. Máte-li možnost přispět na pouť jakýmkoli sponzorským darem, budeme vám vděčni. Pro vaše dotazy, nejasnosti a pochybnosti o pouti, ale i nápady jsme připravení na mejlu či telefonu.

Již dvakrát jsme prožili na cestě spoustu radosti a veselí, vytvořila se nová přátelství. Věříme, že i letos to pro nás všechny bude velké povzbuzení do každodenního života.

Těšíme se na vás všechny v procesí i na příznivce poutě na cestě!

Za přípravný tým:

Hela Knotková (helaknotkova@seznam.cz, 777 016 089)

a P. Jaroslav Karas (faravozice@seznam.cz, 604 214 741)

Svatá Hora 2019

 

Farnost Mladá Vožice zve poutníky a poutnice na pěší pouť na Svatou Horu. Rádi bychom navázali na loňskou pouť, která se vydařila. Pouť se uskuteční ve dnech 30.5. -2.6. 2019. Začátek v 7.00 v kostele sv. Martina v Mladé Vožici. Těšíme se na společné setkání a vyprošujeme všem pokoj a dobro. Organizátoři poutě.

Dokument o kolektivizaci na Mladovožicku

Zdravím z Votic a zasílám informaci, že votický spolek “ Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích“ bude dne 26.3. od 14,00 hod. do 14:30 hod. na televizi NOE v živém vysíláni informovat o vzniklé nové expozici „Ve jménu šťastných zítřků“ Kolektivizace na Voticku. V době násilné kolektivizace do bývalého okrese Votice spadala i Mladá Vožice. Promluví zde i pamětníci vystěhování například paní Sládková za svobodná Andreasová, která byla s rodiči vystěhovaná do Vyšetic a rodiče jsou pochovány ve Vrcholtovicích. Expozice vznikla v bývalém klášteře ve Voticích, kde byla vyšetřovna StB a kde mimo jiné byl mučen rolník Josef Honc z Křekovic. Polomrtvý byl převezen k dalšímu vyšetřování do Prahy, kde mu byla odmítnuta zdravotní pomoc a zemřel. Pochován byl v Šebířově.
 Jiří Maršíček Votice
spolek „Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích“.

Řím 2019

Řím 2019

Začátkem měsíce března jsme uskutečnili 2. pouť do Věčného města. 15 poutníků ze dvou diecézí neohrozil ani orkán a v důsledku počasí zrušená vlaková spojení. Po hladkém dvouhodinovém letu jsme přistáli na Římském letišti Fiumicino. Odtud zamířili naše kroky na hlavní římské nádraží Termini. Po krátké návštěvě kostela Santa Maria Maggiore (P. Marie Větší nebo P. Marie Sněžné) jsme zamířili do místa ubytování České koleje Nepomucenum. Bazilika P. Marie Sněžné je podle názvu i v Praze je významným místem pro český národ. V něm totiž papež Hadrián II. slavnostně v roce 869 schválil staroslověnskou liturgii, kterou vytvořili naši dávní věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj. Na jednom z oltářů je vůbec nejstarší vyobrazení P. Marie. Jedná se o nevelký obrázek, který podle tradice namaloval evangelista sv. Lukáš v 1. století po Kristu. Mezi veřejností je obrázek velmi uctíván a Římané mu prokazují velkou úctu. Je znám jako Salus Populi Romanum (Sláva Římského lidu). Po ubytování a setkání s Českými duchovními, kteří studují na Lateránské univerzitě jsme pokračovali v naší pouti. V úterý jsme si prohlédli Vatikánská muzea s úžasnými uměleckými díly ze starověku, středověku i novověku. Obdivovali jsme úžasná díla Michelangela, Leonarda da Vinciho, Rubense, Dalliho a řady dalších velikánů v sochařství, malířství hudbě. V muzeích jsou díla chronologicky i časově seřazená tak, že návštěvník začíná od nejstarších předkřesťanských a směřuje  do současnosti. Tím absolutně největším a nejkrásnějším dílem je Sixtinská kaple, kterou nechal vytvořit papež Sixtus v 16. století. Na výzdobě se podílely desítky malířů a jejich pomocníků řadu let. Výsledek stál za to a návštěvník ocení nádheru celého uměleckého díla prakticky z kteréhokoliv místa. Kaple je navržena tak, že návštěvník vidí nejdůležitější místa a obrazy v nadživotní velikosti a zároveň na něho působí dotek země s věčností. Nadčasovost celého komplexu umocňuje téma, které zahrnuje celé tisícileté dějiny židovství a křesťanství. V Sixtinské kapli se setkávají kardinálové k volbě nového papeže. Konají se zde různá setkání a obřady s Vatikánskými zaměstnanci (např. křest dětí zaměstnanců). Celému jedinečnému dílu dominuje obraz posledního soudu, který zachycuje scénu konce světa jak si ji představoval slavný umělec. V bazilice sv. Petra jsme se pomodlili u oltáře sv. Václava s obrazy sv. Cyrila a Metoděje. V modlitbě za náš národ jsme svěřili jeho budoucnost pod ochranu P. Marie a našich věrozvěstů. Druhý den jsme navštívili Koloseum významnou Římskou památku, která pamatuje dva tisíce let. Koloseum zažilo období svého rozkvětu i úpadku. Od 17. století začíná jeho postupná oprava a úprava, která trvá až do současnosti. V horních patrech tohoto monumentu jsou umístěny velké tabule, které informují návštěvníky o historii, životě i vykopávkách předmětů, které se v něm nalezly. Do obrovského amfiteátru se vešlo 40-60 tisíc diváků, kteří mohli sledovat   hry. Zde se odehrávaly soutěže, souboje mezi gladiátory, ale i bitvy jako na moři. Celý amfiteátr bylo možné během krátké doby zastřešit plachtou a diváci mohli nerušeně pokračovat ve sledování hry. Po skončení diváci během deseti minut opustili více než 80 vchody divadlo. V každém vchodu byla umístěna socha patricijské rodiny. Ta označovala vlastní vchod. Na těchto místech vydalo svědectví víře také mnoho křesťanů. O tom svědčí kříž, který sem nechal umístit papež Jan Pavel II. Naše prohlídka pokračovala v blízkém Forum Romanum tedy Římským tržištěm, kde probíhal veřejný život starověkého Římského lidu. Poutníci nemohli zapomenout ani na Fontánu di Trevi a hodit minci aby se opět na tato místa vrátili. Protože se zatáhlo a začalo silně pršet využili jsme přilehlou Gelaterii a dali si excelentní italskou zmrzlinu. Třetí den jsme se s poutníky vydali metrem až k Římské bazlilice, která nese jméno sv. Pavla. Tento významný muž původem Žid se narodil v Tarzu a vlastnil Římské občanství. Před branami města Damašku prožil po setkání se Vzkříšeným Kristem konverzi a stal se horlivým apoštolem církve. Před vstupem do bazliky se nachází čtvercové Atrium se čtyřmi vzrostlými palmami. Samotný vchod zdobí zlatá mozaika zobrazující Krista s apoštoly Petrem a Pavlem. Pod nimi sedí na skále beránek. Ze skály vytékají do všech světových stran prameny, ke kterým chodí ovečky a beránci. V tomto obrazu je zachycena jedinečnost Božího beránka i univerzalita světové církve. Starozákonní proroci Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel a Daniel tvoří rámec tohoto skvostu. Bazilika stojí nad hrobem sv. Pavla a je navržena jako pětilodní obdélníková stavba dělená řadami Dórských sloupů. V bazilice jsou zobrazeni všichni papežové od sv. Petra po současného papeže Františka. Závěr naší pouti byl ve znamení loučení s místními a vedl nás na letiště Fiumicino. Zde se nachází kaple pro cestující. Krátce po naší návštěvě přišel místní duchovní, který se se zaměstnanci letiště modlil křížovou cestu. Krátce jsme se s ním pozdravili a on nám popřál šťastný let do České Republiky. Po dvou hodinách klidného letu jsme přistáli na letišti v Praze.                 P. Jaroslav