Istambulska_smlouva_úskalí_fakta

ISTANBULSKÁ ÚMLUVA A GENDER – ÚSKALÍ A FAKTA
 
Tento dokument obsahuje 15. základních bodů, které upozorňují na úskalí tzv. ISTANBULSKÉ ÚMLUVY. V textu jsou předkládány pouze jasné a srozumitelné argumenty.
ISTANBULSKÁ ÚMLUVA (dále jen IÚ) „O předcházení násilí na ženách a domácímu
násilí a boji proti němu" se na první pohled jeví, jako chvályhodný počin. Když se ovšem zaměříme podrobněji na text úmluvy, tak zjistíme, že obsahuje mnoho nesrovnalostí a dokonce absurdit, které by v konečném důsledku měly velmi negativní dopad na naši společnost.
1) K čemu ISTANBULSKOU ÚMLUVU?
První otazník vyvstává, proč je nutné ratifikovat ISTANBULSKOU ÚMLUVU (Úmluva
Rady Evropy), když již několik let máme schválenou legislativu a zákony, které účinně potírají domácí násilí a násilí páchané na ženách.
Jedná se o zákon č. 135/2006 Sb. „Na ochranu před domácím násilím" (www.domacinasili.cz). Všechny skutky násilí jsou v Česku již nyní trestné. Samozřejmě i přesto je možné do výše zmíněného zákona zahrnout i jiné formy násilí. Není tedy sebemenší důvod, proč bychom museli ratifikovat IÚ. Je naprosto samozřejmé, že odmítáme násilí na ženách, ale toho lze dosáhnout mnohem efektivněji vlastní legislativou, aniž bychom se zavazovali k problematickému dokumentu, který ve svém jádru obsahuje velmi nebezpečné a ideologické prvky. V případě ratifikace bude kontrolní orgán GREVIO (momentálně jej tvoří 10 osob) rozhodovat, co jsou, případně nejsou vhodná pravidla, názory a postoje pro naši společnost. Naše legislativa se bude muset podřídit požadavkům GREVIA.
Uvádím jeden z mnoha příkladů, které potvrzují, že hlavním cílem IÚ není pomoc ženám, které se staly obětí násilí:
Spišská charita na Slovensku již mnoho let účinně pomáhá týraným ženám. Proto se vedení rozhodlo požádat o dotaci, aby rozšířili své služby. Vše nasvědčovalo tomu, že jejich projekt bude schválen. Žádost byla ovšem zamítnuta,
1
s tím, že se jedná o křesťanskou organizaci, která nepropaguje GENDER principy. Na tomto příkladě je jasně vidět, že hlavním cílem IÚ není pomoc týraným ženám, ale prosadit GENDER jako společenskou normu. Více viz odkaz:
Ing. Mgr. PhDr. Ing. Pavol Vilček – diecézní ředitel Spišské charity: https://www.youtube.com/watch?v=pGYr8dfHTHc
JUDr. Mgr. Anton Chromík, Phd.
https://www.youtube.com/ watch ?v=Zguifm U7cas
2) Podle IÚ je mezi muži a ženami nesmiřitelný boj, který je příčinou násilí
IÚ ideologicky tvrdí, že násilí na ženách je pácháno proto, že je veden „nesmiřitelný" boj mezi mužským a ženským pohlavím. To je podle IÚ hlavní příčina veškerého násilí.
Ideologicky zaměřená část textu ISTANBULSKÉ ÚMLUVY:
Násilí na ženách je projevem historicky nerovnocenného rozdělení síly mezi muži a ženami, které vedlo k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen muži, a k zamezení plnohodnotného rozvoje žen.
Jedná se samozřejmě o nepravdivou informaci, protože víme, že nerovnocenné rozdělení síly případně jakákoliv rozdílnost v pohlaví není hlavním důvodem násilí.
S násilím se totiž běžně setkáváme i u stejného pohlaví, v ženském i mužském kolektivu (ženy páchají násilí na ženách a nejinak jsou na tom i muži). To znamená, že příčinou násilí není rozdílnost v pohlaví, jak nepravdivě tvrdí IÚ, ale aspekty a vlivy jako jsou např. drogy, alkohol, problematická finanční situace, depresivní stavy a mnohé jiné záležitosti.
https://www.youtube.com/watch ?v=FxkYtaXGL6U
Muž a žena zde nejsou proto, aby proti sobě bojovali (a my tento boj podporou IÚ ještě legitimizovali), ale aby vzájemně spolupracovali a ve své rozdílnosti se doplňovali. Děti se nerodí z nesmiřitelného boje, ale naopak z lásky a vzájemné spolupráce, která má být vrcholem jejich vztahu.
https://www.youtube.com/watch ?v=1kfJO mXhCI
3) Podle IÚ a teorie GENDER odstraníme násilí ve společnosti tím, ze smažeme rozdíly mezi muži a ženami
Zní to skutečně neuvěřitelně, ale podle zmíněné teorie odstraníme násilí na ženách tím, že zrušíme rozdíly mezi muži (mužskost) a ženami (ženskost), zjednodušeně – zrušíme rod (v následujících bodech jsou předloženy podrobné informace, které zmíněnou skutečnost jednoznačně potvrzují).
Tyto kroky se mají uskutečňovat odstraňováním tzv. stereotypních rolí mužů a žen, a naopak je třeba podporovat a předkládat tzv. nestereotypní role. Tyto ideologické snahy se budou vnucovat dětem a studentům na všech úrovních vzdělávání. Jak bylo potvrzeno jistou aktivistkou a propagátorkou IÚ, tak stereotypní rolí je mimo jiné chápáno i tradiční heterosexuální manželství (manželství jednoho muže a jedné ženy). Tento model je údajně zastaralý a je třeba jej nahradit novými alternativami, přičemž počet členů v tomto útvaru nehraje roli.
https://www.voutube.com/watch?v=E1O9VboWNAo
Výňatek z IÚ:
„Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži." (Úmluva, Článek 6 – Politika citlivá ke genderovým problémům).
„Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů." (Úmluva, Článek 12 – Obecné závazky, str. 7)
„Tam, kde to bude vhodné, podniknou strany kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí vůči ženám a právo na osobní integritu, to vše uzpůsobeno rozvíjejícím se schopnostem žáků."(Úmluva, Článek 14 – Vzdělání, str. 8)
Tento ideologický pohled má být ratifikací závazný pro všechny oblasti společenského života – jednotlivce, rodiny, firmy, spolky, kulturu a státní instituce – především školy.
3
4) Odstraňování GENDER-ových stereotypů pomocí tzv. „rodového zcitlivování"
Jak bylo zmíněno. Jeden z cílů IÚ je odbourávání tzv. rodových stereotypů, které mají být nahrazovány netradičními rolemi – GENDER-ovými principy. Aby byl tento krok úspěšný, je nutné zasáhnout celoplošně vzdělávací systém, to znamená aktivně působit ve školách na všech vzdělávacích stupních.
Hlavní myšlenka této GENDER-ové teorie je tvrzení, že sexualita a pohlaví nejsou dány biologicky, ale naopak si pohlaví můžeme zvolit podle toho, jak se momentálně cítíme.
https://www.youtube.com/watch?v=VB5e8W5q6aM
Odborné vyjádření lékařů, psychiatrů, psychologů, pedagogů, biologů a sociologů na Slovensku k otázce rodového zcitlivování a GENDER-ové teorie:
https://rodovescitlivovanie.wordpress.com
Video příspěvek k vyjádření odborníků:
https://www.youtube.com/watch?v=-jKX2Iy-u o
Příklad z příručky pro pedagogy dětí předškolního věku, která je schválená berlínským senátem:
„Murat hraje princeznu, Alex má dvě matky a Sophie se nyní jmenuje Ben".
https://www.youtube.com/watch?v=9BiS4tnthks&t=6s
5) Zrušení slov „otec" a „matka" a nahrazení pojmem „rodič x"
Pokud podle teorie GENDER není rozdíl mezi mužem a ženou, tak je zřejmé, že propagátoři budou usilovat o odstranění stanovené hranice mezi pohlavími.
Nejvýznamnější průkopnice GENDER ideologie Judith Butlerová zaměřila svoji pozornost zvláště na podkopávání identity muže a ženy. J. Butlerová tvrdí ve své knize „Gender Trouble – Feminism and the Subverzion of Identity", že muž a žena, manželství a rodina, otec a matka, sexualita a plodnost prý na přirozenost nemají žádný
nárok, ba naopak ospravedlňují nadvládu mužů nad ženami a nadřazenost heterosexuality nad všemi ostatními formami sexuality.
Již v roce 2010 doporučila Evropská unie členským státům, aby vynechaly výrazy otec a matka z oficiálních dokumentů. Podle ní podněcují sexismus (míněno sex = rod).
Moldavsko v r. 2014 schválilo návrh zákona na zrušení slov „otec" a „matka". Dokument byl přijat v souladu s Národním programem na podporu genderové rovnosti v letech 2010-2015 a akčním plánem a jeho realizací v letech 2013-2015.
Podobná situace nastala v Litvě. Obdobné snahy můžeme pozorovat v USA, Francii, Skandinávii, Anglii, Německu apod. LGBT aktivisté považují pojem „otec" a „matka" za diskriminační.
V některých norských školkách je již nežádoucí oslovovat "on" nebo "ona". Musí být použit neutrální výraz "přátelé". Nežádoucí je také rozdělení barev růžová a modrá. Pohádky o Popelce či Sněhurce jsou taktéž nepřípustné.
Německo v minulém roce (r. 2017) schválilo třetí pohlaví.
V některých zemích se dokonce mluví o zrušení rodných čísel, které mají být nahrazeny čísly rodově neutrálními – s označení BIFO.
Ve všech zmíněných případech nahrazují slova „otec" a „matka" GENDER-ově „neutrální" výrazy „rodič 1" a „rodič 2". Jak jistě správně tušíte, jestliže dojde k přijetí pojmu „rodič x", tak samozřejmě nic nebrání v tom, aby se počet osob tvořících „rodinu" libovolně rozšířil i na další – např. „rodič 3, 4, 5" atd.
Co v tomto případě budeme chápat jako rodinu? Dovolíme, aby se rodina stala neomezeným a blíže nespecifikovaným útvarem několika osob? Pokud půjdeme tímto směrem, tak vytvoříme společenský chaos, rozpad hodnot a především destrukci institutu rodiny.
5
První příklady můžeme pozorovat již nyní:
V Thajsku se oženili tři gayové. Joke (29), Bell (21) a Art (26)
V roce 2013 v Massachusetts v USA proběhla svatba tří lesbiček
V roce 2017 v Medelinu v Kolumbii se oženili tři gayové: V. H. Prada, J. A. Rodriguez, M. J. Bermudez
Parlament Slovenské republiky 4. 6. 2014 schválil novelu zákona, kterou povýšil manželství muže a ženy. Do Ústavy byla zahrnuta věta: "Manželství je jedinečným svazkem mezi mužem a ženou. Slovenská republika manželství všestranně chrání a napomáhá jeho dobru".
6) Důležitost mužského a ženského faktoru při výchově dětí
Mnoho odborníků, psychologů a psychiatrů upozorňuje na klíčové faktory, které jsou důležité pro zdravý vývoj dítěte:
Doc. RNDr. Jozef Mikloško DrSc.:
https://www.voutube.com/watch?v=ims9wclD7L8&t=37s
Psycholog a psychoterapeut PhDr. Jan Svoboda: https://www.youtube.com/watch?v=1HA76uCXKi4 https://www.youtube.com/watch ?v=-jKX2Iy-u o
Mark Regneruse profesor sociologie na Texaské univerzitě v Austinu:
Vyjadřuje se k problematice výchovy dětí v homosexuálním prostředí v článku nazvaném „ZNEUŽITI VĚDY", cituji:
Děti potřebují matku i otce:
„Nakonec zůstává otázka: co je nejlepší pro děti? Odpověď na tuto otázku se nezměnila. Děti na celém světě nechtějí chvilkovou lásku. Přejí si pevnou a stabilní přítomnost matky a otce, v nejlepším případě jejich vlastní matky a vlastního otce. Uvědomuji si, že to není vždy možné, ale nepředstírejme, že na tom nezáleží.
Za frázemi o „rozmanité skladbě" domácností, „vyvíjejícím se pojetí" rodiny a „zkušenostmi přechodu" tak obvyklými pro domácnosti homosexuálů, jsou skutečné děti, které milují své matky (a otce), ale protiví se jim otřesy, kterým jsou běžně vystaveny.
Připomíná mi to příklad, jež mi nedávno vyprávěl profesor z jiné univerzity, který bydlí vedle jedné ženy – matky -, jež během několika uplynulých let, kdy jsou sousedy, prošla třemi homosexuálními vztahy. Profesor řekl, že vždy, když si hraje na zahradě s dětmi, všimne si sousedčina syna, který na ně hledí přes plot, sleduje je a touží po životě v takové rodině. Chlapcova matka, jež si to uvědomuje, si profesorovi stěžovala: „Dělám vše, co je v mých silách."
Obávám se, že vysvětlení řídících proměnných a nepřímých vlivů bude pro toho chlapce jen malou útěchou. Touží po otci – a zaslouží si ho."
7
PhDr. Jaroslav Šturma, klinický psycholog:
«Jsem přesvědčen, že dítě má právo na matku a na otce, na oba dva ve vzájemné interakci. Je důležité, aby identifikačními postavami byly osoby, které s dítětem spojuje hluboký vnitřní vztah, založený na trvalé spolu-přítomnosti zúčastněných. Dítě se tak má šanci identifikovat s osobou téhož rodu, zároveň však zakouší interakci mezi oběma rodiči, a tak se učí rozumět druhé polovině lidstva, osobám opačného rodu. Zároveň si osvojuje komunikační dovednosti, jež mu usnadňují přístup k nim. Interakce s rodičem opačného rodu umožňuje dítěti prožívat, aktivovat a kultivovat i druhý pól lidské existence. Při řízení o osvojení je třeba usilovat o vytvoření optimálních podmínek pro vývoj dítěte. Psychoterapeutická praxe jednoznačně ukazuje, že jedinci, kteří nebyli v dětství vychováváni ve stabilním a milujícím prostředí tvořeném otcem a matkou, jsou více ohroženi psychologickými problémy při utváření vlastní osobní identity, než ti, kteří vyrůstali v prostředí strukturovaném jinak.
Psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., se zabývá klinickou a sociální psychologií se zaměřením na instituci rodiny:
mm X f X a X V I X v V V X
„Homosexuálové jsou výrazné nehomogenní, značné uzavřená minorita. Někteří sice opravdu dosahují oné plné psychické a sociální pohody, ale obecně platí, že homosexuálové mívají ve své minulosti mnohem vetší procento zneužiti a tyrani nez ostatní populace. S týráním a zneužíváním v dětství jde samozřejmě i větší pravděpodobnost opakování těchto vzorců v jejich životě s případnými svěřenými dětmi. Bohužel ie i větší pravděpodobnost doprovodných sexuálních úchylek. Je tedy těžké s uspokojivou pravděpodobností zaručit, že daný homosexuál nebude mít navíc ještě deviantní preference. Například netroufl bych si dát dvěma homosexuálním mužům do péče malého kluka, aby nevznikla trojka. Jenže dát dvěma mužům do péče dívku, je podobně absurdní. Vždyť nebude mít doma žádný ženský vzor.
Kolegyně zažila případ, kdy si o hostitelskou péči zažádalo v krátkém období několik mužů. Spíše šestým smyslem, než nějakým testem pojala podezření, že s dotyčnými muži něco není v pořádku. Tak je za cenu hádek, stížností a masivního odporu poslala na nestandardní sexuologické vyšetření, které potvrdilo její zlou předtuchu – byla to domluvená parta pedofilů, kteří si chtěli v NRP
opatřovat děti pro svou trestnou činnost. Osobně neznám mnoho psychologů, kteří by měli odvahu jít do války s podobnou nátlakovou lobby a ustáli ji.
Homosexuální páry jsou mnohem méně stabilní, než vztahy heterosexuální. Dítě zažije rozvod u homosexuálního páru s větší pravděpodobností než u heterosexuálních rodičů. Vzhledem k těmto okolnostem bych ponechal právní situaci tak, jak je dnes. Homosexuál si může zažádat o dítě jako samožadatel(ka). To znamená, že se dítě může právně dát jednomu z registrovaného páru s tím, že psychologické posudky se vyhotoví na celý rodinný systém, ve kterém dítě nakonec žije. Tento přístup je vůči homosexuálům už tak hodně benevolentní."
https://www.youtube.com/watch ?v=GSSluOXN-lE
http://www.lifenews.sk/19488/homosexualny-odbornik-na-detsku-psychiatriu-obvinenv-z-
pedofilnej-pornografie
7) IÚ zavazuje k financování neziskových organizací
IÚ podmiňuje odvod nemalých finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zvláště GENDER neziskových organizací.
„Strany vydělí přiměřené finanční a lidské zdroje pro náležité uplatňování integrované politiky, opatření a programů zaměřených na prevenci a potírání veškerých aktů násilí spadajících do působnosti této úmluvy, a to i těch, jež zajišťují nevládní organizace a občanská společnost." (Úmluva, Článek 8 – Finanční zdroje, str. 6)
8) Kontrolní orgán GREVIO
Pro kontrolu a dodržování (zvláště GENDER-ové vyváženosti), je určen monitorovací
nástroj GREVIO, který tvoří tzv. „expertní skupina" složená z 10-ti žen. Jen pro zajímavost zmíním, že GREVIO by mělo být (podle IÚ) genderově „vyvážené" (tzn. 50% žen a 50% mužů). Samozřejmě tomu tak není, proto jediné „omluvitelné" hledisko, z pohledu GENDER-u by bylo, že 5 z těchto žen se cítí jako muži, (to znamená, jsou 100% „muži") a proto kvóty splňují. https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention/members
9
IÚ (dokument Rady Evropy) se rovněž promítne do rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (jež je také institucí Rady Evropy) a v případě, že ČR IÚ ratifikuje, bude nucena přistoupit k legislativním změnám také skrze rozhodovací činnost ESLP, jež má silný vliv na rozhodování vnitrostátních soudů.
Nyní jsou k dispozici již první závěry a hodnocení skupiny GREVIO. Praxe mluví jasně – GENDER je v hodnocení jedním z nejdůležitějších měřítek.
GREVIO například Dánsku vytklo, že problematiku domácího násilí řeší příliš neutrálně a musí více zohledňovat genderové hledisko. Rakousko sice pochválily za některé genderově sensitivní učebnice a příručky už pro mateřské školy, ovšem s připomínkou, že by měly být povinné a používané ve všech školkách. Obě země také dostaly pokyn vyčlenit více finančních prostředků pro ženské neziskové organizace. Mají 3 roky na nápravu.
https://www.youtube.com/watch ?v=Lz6zad3gGpI&t=3s
Je naprosto zřejmé, že pokud by ratifikovaly IÚ všechny státy, tak se tlaky a požadavky na jednotlivé země razantně zvýší.
9) GENDER – definice a vývoj
Jak již bylo zmíněno, základní teorií GENDER-u je myšlenka, že neexistuje rozdíl mezi mužem a ženou. Jedná se o „stereotypní vzorec", který je ve společnosti pouze historicky zaužíván. Pohlaví tedy není dáno biologicky, ale existuje pouze sociální pohlaví (genderová identita). Zjednodušeně řečeno: „jsem tím, čím se cítím být".
IÚ do českého právního řádu zavádí zmíněný pojem genderová identita. Podle čl. 4 odst. 3 IÚ pro její účely zakazuje diskriminaci nejen na základě pohlaví, ale i genderové identity.
Ideovou průkopnicí GENDER ideologie je Judith Butlerová. V roce 1990 napsala knihu, „Gender Trouble – Feminism and the Subverzion of Identity", kde svoji pozornost zaměřuje především na zpochybňování identity muže a ženy. Záměr Butlerové:
”Jak je možné co nejlépe narušit kategorii sexuality, která se staví na hierarchii pohlaví a heterosexuality?” Za tím účelem chce Butlerová zrušit zákaz incestu a vymítit "heterosexistické struktury" v každém směru.
Muž a žena, manželství a rodina, otec a matka, sexualita a plodnost prý na
přirozenost nemají žádný nárok, ba naopak ospravedlňují nadvládu mužů nad ženami a nadřazenost heterosexuality nad všemi ostatními formami sexuality.
Podle této teorie neexistují tedy pouze dvě pohlaví, ale několik tzv. genderů (sociální pohlaví, jež mají být na stejné úrovni s heterosexualitou), např. homosexuálové, bisexuálové, transsexuálové, transgenderoví lidé, intersexuálové a zvláštní skupina „queer" („nezvyklý"). Do zmíněné skupiny "queer" spadá jakákoliv sexuální odchylka. Nerodíme se tedy jako muži a ženy, ale stáváme se jimi. Přirozenost je možné modifikovat (měnit) podle potřeb a potěšení.
Biologické pohlaví tedy musí ustoupit, aby bylo nahrazeno pohlavím sociálním. Podle Australské komise pro lidská práva bylo v roce 2012 cca 23 rodů: muži, ženy, homosexuálové, bisexuálové, transgender, trans, transsexuálové, intersex, androgyn, agender, crossdresser, drag king, drag queen, genderfluid, genderqueer, intergender, neutronu, pansexuál, pan gender, third gender, third sex, sistergirl a brotherboy. Dnes jsme v situaci, kdy prakticky neexistuje žádné omezení, takže těchto takzvaných rodů (genderových identit) může být 100 případně 200, například:
GENDER – Fluid: https://www.voutube.com/watch?v=xEgDiuaw2bQ
GENDER – Furries: Sexuální úchylka, kdy se lidé cítí jako psi. Převlékají se do zvířecích kostýmů, nechávají se vodit na vodítku apod.
Ing. Mgr. Marián Kuffa, Dr.h.c. – k tématu GENDER
Římskokatolický charismatický kněz, který téměř 30 let slouží jako misionář ve farnosti Žakovce. Stará se především o lidi na okraji společnosti (bezdomovce, alkoholiky, narkomany a týrané ženy). Součástí jejich komunity jsou rovněž gayové, lesby a jiné osoby. https://www.youtube.com/ watch ?v=A-crAA VMYeQ
11
Názorná ukázka GENDER sociálních „pohlaví”:
10) GENDER proti vědě a zdravému rozumu
Jako muži a ženy se nerodíme, ale pohlaví si během života sami vybíráme (jinými slovy – stáváme se jimi). Jde o známý výrok bývalé feministky Simone de Beauvoirové (1908 – 1986). Tuto základní myšlenku si přisvojil GENDER.
https://www.youtube.com/watch ?v=-jKX2Iy-u o
Tvrzení je samozřejmě v přímém rozporu s vědeckými poznatky. Z hlediska biologie je totiž každá buňka v těle definovaná jako ženská, nebo mužská. Všechny tělesné buňky v sobě obsahují totožnou genetickou informaci. Tato informace je uložena v jádru buňky – ve strukturách, jež se nazývají chromozomy. Chromozomy jsou vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) nesoucí genetickou informaci.
V každé buňce je zakódováno pohlaví, které je buď ženské, nebo mužské. Buňky v ženském těle jsou definovány chromozomy XX a v těle mužském XY.
Naopak podle ideologie GENDER je rozhodující, jak se osoba
momentálně cítí. To znamená, pokud jsem biologicky muž, ale cítím se jako žena, tak se stávám ženou, nehledě na biologické dispozice, které jasně určují, že jsem muž.
Zkusme si obrazně představit tuto situaci. Někdo může tvrdit, že se cítí jako Napoleon. Znamená to zákonitě, že se v tu chvíli stává Napoleonem?
Popřípadě si představme, že jistá osoba spáchá trestný čin. Znamená to, že pokud se tento člověk cítí jako nevinný, tak je skutečně nevinný?
Pokud by se svět řídil pouze pocity konkrétního jedince, tak se společnost ocitne v nepředstavitelném chaosu. Pocity musí být vždy podřízeny zdravému rozumu.
Ještě jeden příklad. Mohu například zpochybnit, že existuje zákon gravitace. Mohu vypracovat studie, v nichž budu tento zákon popírat, a není vyloučeno, že se najdou lidé, kteří mi dokonce uvěří. To ovšem nemůže změnit fakt, že tento zákon bude stále platný a neměnný.
Vědci jsou schopni z archeologických vykopávek lidských pozůstatků přesně identifikovat, zda šlo o muže či ženu. Z hlediska vědy nikoho nezajímá, jak se osoba v dané chvíli cítila.
13
Situace je i snadno zneužitelná. Pokud například deviant bude tvrdit, že se cítí jako žena, tak podle GENDER-u může bez jakýchkoliv výhrad navštěvovat dámské toalety.
Názorný příklad zneužití: https://www.expres.cz/marie-feryna-znasilneni-klinika-da1- /zpravy.aspx?c=A180608 230752 dx-zpravy stes
11) GENDER – shoda s marxismem – historie a cíle:
Friedrich Engels – Marxismus
V této knize žádal:
1) Odstranit rodinu
2) Rovnocenné zařazení muže a ženy do výrobního procesu
3) Veřejnou výchovu dětí
Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu, 1846:
„První třídní útlak, který se vytvořil, je stejný s vývojem antagonismu (poznámka: spor) mezi mužem a ženou v manželství. První třídní útlak je stejný s útlakem ženského pohlaví mužským
Ideologický text ISTANBULSKÉ ÚMLUVY:
Násilí na ženách je projevem historicky nerovnocenného rozdělení síly mezi muži a ženami, které vedlo k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen muži, a k zamezení plnohodnotného rozvoje žen.
Leninismus (20. Stol.) v díle o úloze ženy ve společnosti
Žena je navzdory všech osvobozujících zákonů nadále domácí otrokyní, neboť ji ponižuje přízemní domácí hospodářství, které ji přikovává k domácnosti a dětem…
V. I. Lenin
Implementace „komunistické" ideologie za použití formulací, jež jsou obsaženy v Istanbulské úmluvě:
Pro lepší pochopení lze celou problematiku vysvětlit na následném modelovém případě.
COUNCIL OF EUROPE
HRada Evropy přijme „Cařihradskou úmluvu" –
Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči chudým a o potírání chudoby.
CONSEIL DE LEU ROPĚ
Cařihradská úmluva by zaváděla ochranu před trestnými činy:
– otroctví, nevolnictví, práce, vykořisťování, lichva, zneužití hospodářské síly.
V preambuli Cařihradské úmluvy se budou nacházet následující pasáže:
– S vědomím, že násilí vůči chudým je projevem historicky nerovného poměru síly mezi bohatými a chudými, jenž vedl k nadřízenosti bohatých a diskriminaci chudých a bránil chudým v plném rozvoji;
– S vědomím, že násilí vůči chudým jakožto násilí ekonomicky podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež chudým vnucují podřízené postavení vůči bohatým;
– S vědomím, že chudí a nemajetní jsou riziku ekonomického násilí vystaveni ve větší míře než bohatí;
– S vědomím, že ekonomické násilí postihuje neúměrně více chudé, ačkoli jeho obětí mohou být i bohatí.
Čl. 12 odst. 1 CÚ: Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálního smíru ve společnosti s cílem vymýtit praktiky, jež jsou založeny na předpokladu ekonomické závislosti chudých nebo na nerovnosti bohatých a chudých.
Čl. 14 odst. 1 CÚ: Tam, kde to bude vhodné, podniknou strany kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost chudých a bohatých, přerozdělování bohatství, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů ve společenských vztazích, ekonomicky podmíněné násilí vůči chudým a právo na minimální standard, to vše uzpůsobeno rozvíjejícím se schopnostem žáků.
Nad implementací Cařihradské úmluvy by dohlížel 10 členný orgán, který by měl být složen poměrně ze zástupců příslušníků bohatých i chudých, ale ve skutečnosti by byl obsazen pouze a jen příslušníky chudých vrstev (nejlépe levicovými intelektuály).
Bylo by přijetí Cařihradské úmluvy pro Českou republiku akceptovatelné?
15
V roce 1995 proběhla světová konference OSN o ženách v Pekingu:
Feministky zde označily polaritu pohlaví muže a ženy a heterosexualitu jako hlavní příčinu útlaku žen a sexuálních menšin. Zavedením pojmu GENDER chtěly toto „zlo" vymýtit od kořenů. Nemáme se údajně omezovat pouze na dvě pohlaví, ale má jich být mnohem více: lidé mohou být např. hetero-, homo-, bi- nebo transsexuální.
Politika "gender-maistreamingu" má ve všech oblastech společnosti prosazovat nejen oprávněné zájmy rovného postavení mužů a žen, ale zároveň nastolit i absolutní "rovnost", tj. zakázat jakékoliv rozlišování mezi muži a ženami. Sociální preferenci heterosexuality je třeba překonat (a je možné ji označit za "homofóbní").
Na obranu základních hodnot se na konferenci v Pekingu zformovala "prorodinná
koalice", která svůj opoziční postoj k závěrům konference formulovala takto:
#UN
WOMEN
a
"Pekingská akční platforma je přímým útokem na hodnoty, kultury, tradice a náboženské přesvědčení velke většiny světové populace, a to jak v rozvojových zemích, tak i ve vyspělých státech. Tento dokument postrádá jakoukoliv úctu k důstojnosti člověka, snaží se zničit rodinu, ignoruje manželství, devalvuje význam mateřství, podporuje deviantní sexuální praktiky, sexuální promiskuitu a sex u mládeže".
Dale 0'Leary, byla jednou z účastnic světové konference o ženách v Pekingu. Napsala v r. 1997 knihu Rodová agenda, v níž varuje svět před GENDER ideologií a zároveň odhaluje hlavní cíle této agendy:
1) Svět potřebuje méně lidí, a více sexuálního potěšení. Potřebuje odstranění rozdílu mezi mužem a ženou, jako i odstranění matek na plný úvazek.
2) Jelikož víc sexuálního požitku může vést k plození dětí, je potřebný svobodný přístup k ochraně (antikoncepci) a interrupci pro všechny a také podpora homosexuálních vztahů, jelikož při tom nedochází k početí.
3) Svět potřebuje sexuální výchovu pro děti a mladé, která je povzbudí k sexuálnímu experimentováni a to si vyžaduje odstraněni práv rodičů nad svými dětmi.
4) Svět potřebuje kvóty 50/50 pro muže a ženy v každé oblasti práce a života. Všechny ženy podle možnosti v každém období musí být výdělečně činné.
Tyto body sepsala Dale 0'Leary již v roce 1997 (před 20 lety), a proto si dnes můžeme
vytvořit objektivní úsudek, zda měla pravdu či nikoliv.
https://www.youtube.com/watch?v=BcviI3Lve U
Doporučení Rady Evropy ke GENDER-ovému vzdělávání:
1) Podporovat orgány vedení škol, aby zavedli gender mainstreaming na školách.
2) Zcitlivovat rodiče a opatrovníky a zapojit je do práce škol o rovnosti žen a mužů a rodové rovnosti (GENDER).
3) Povzbuzovat učitele analyzovat, zpochybňovat a tak odstraňovat pohlavní stereotypy.
12) GENDER a homosexuální životní styl je výrazně spojen s rizikovým chováním a onemocněním AIDS
V homosexuálním prostředí je mnohonásobně vyšší míra promiskuity, než v prostředí heterosexuálním. Totéž platí o výskytu pohlavních chorob, zvláště šíření viru HIV, jež je mnohými odborníky označován za nemoc homosexuálů.
https://www.youtube.com/watch ?v=sE-cz86lWf4 https://www.youtube.com/watch?v=n1iUN8CsAgs&t=1s
17
Výčet studií, které potvrzují výše dvě uvedené skutečnosti:
1) Gundlach, R.H. & Riess, B.F. Self and sexual identity in the femaie: A study of femaie homosexuais. In: B.F. Riess (Ed.) New directions in menta i heaith. New York: Grune & Stratton
2) Biumstein, P. & Schwartz, P. American coup/es: Money, work and sex. New York: Morrow
3) McWhirter, D.P. & Mattison, A.M. . Engiewood Ciiffs, N.J.: Pretice-Haii
4) Mosen, N. Homosexuaiitát, Geseiischaft und Politik: Bericht eínes Insiders. Mesizín und Ideologie
5) Bell, A.P. & Weinberg, M.S. Homosexua/ities: A Study of diversity among men and women. New York: Simon & Schuster
6) Cameron, P. et ai. The iongevity of homosexuais. Omega, Journal of Death and Dying
7) Hendin, H. Suícide in America. New York: Norton
8) Siegmund, G. Die Natur der menschiichen Sexuaiitát. Wurzburg: Naumann
9) Lever, J. Sexualreveiations: The 1994Advocate survey on sexuality andreiationships: The men. The Advocate
10) Dawson, J. et ai. The HIV test and sexual behavior in a sampie of homosexuaiy active men. Social Science and Medicine
11) Linn, L. et al Recent sexual behaviors among homosexuai men seeking primary medicai car. Archives of Interna/ Medicine
12) Kelly, J. et al Psychoiogicai factors thatpredict AIDS high-risk versus AIDSprecautionary behavior. Journal of Consulting and Clinical Psychology
13) Myers T et ai. The Canadian survey of gay and bisexuai men and HIV infection: Men's survey. Ottawa: Canadian AIDS Society
14) Le/kens, J.P.M. AIDS: II Preservativo non preserva
15) Stali, R. et al Behavioral risk reduction for HIV infection among gay and bisexuai men. American Psycho/ogist
16) Siegel, K. et ai. Patterns of change of sexual behavior among gay and bisexuai men in New York city. Archives of Sexual Behavior
17) Vaiieroy, L. Seven percent of young homosexuai men infected wíth HIV. Report for the American Association for the Advancement of Science. Associated Press
18) Satinover, J. Homosexuality and the po/itics oftruth. Grand Rapíds, Mich.: Baker Books A mnoho daiších…
https://www.petice-adopce.cz/homosexualita-a-fakta/aids-ie-spoiena-s-homosexualitou/
Bývalý český homosexuál Tomáš Bílek (publicista) tyto skutečnosti taktéž potvrzuje:
Je pravda, že mezi „praktikujícími" homosexuály je větší promiskuita?
Je to pravda, statistiky to potvrzují, přestože existují výjimky. Mezi odborníky nevládne konsensus, zda je tato promiskuita příčinou či následkem.
Je též pravdou, že je u homosexuálů mnohem větší výskyt pohlavních nemocí a AIDS než u většinové heteropopulace?
Ano. O tom však, myslím si, není mezi sexuology sporu.
Jak se díváte na otázku registrovaného partnerství či manželství homosexuálů?
Dívám se na ni negativně. Homosexuálové jsou příliš zotročeni vlastní sexualitou – někdy i nutkavou, a v tomto svém postavení jsou západní kulturou celý život dále utvrzováni. Mnoho lidí prostě uvěřilo, že žít homosexuálně je správnou volbou.
Více zde: https://www.petice-adopce.cz/svedectvi/tomas-bilek/
Josef Demjan – bývalý slovenský homosexuál žijící v manželství
https://www.youtube.com/watch ?v=yHMcRzzBkzY
13) GENDER kvóty (50/50) mají stanovit, že ženy mohou vykonávat stejné aktivity a činnosti jako muži
Ing. Mgr. Marián Kuffa, Dr.h.c. – k tématu emancipace:
https://www.youtube.com/watch ?v=ymwOZmIJNDk&t=101s
Jde samozřejmě opět o ideologickou manipulaci. Jak již bylo zmíněno, muž je svými biologickými a mentálními dispozicemi odlišný od ženy. Samozřejmě jsou oblasti a situace, kde tyto rozdíly nejsou tak znatelné a zastoupení ženy případně muže nehraje významnou roli. Naproti tomu jsou i situace, kde je mužský nebo ženský faktor nezastupitelný.
Pro příklad je možné uvést oblasti života, kde je nutné provádět fyzicky náročnou práci, zde ženy nemohou konkurovat. Naopak muž není schopen porodit dítě a rovněž předat dítěti specifický druh lásky, který je do 3 let jeho života pro optimální vývoj stěžejní. Těchto příkladů bychom mohli jmenovat mnoho. Jinými slovy, v některých oblastech vynikají muži a v jiných ženy.
https://www.youtube.com/watch ?v=lY2tSHjrx5c
Jestliže bychom připustili myšlenku, že neexistuje rozdíl v dispozicích muže a ženy, tak si zkusme představit, jak by například probíhaly olympijské hry, pokud by společně soupeřili muži i ženy v daných disciplínách. Opět by se potvrdilo, že ve většině fyzicky náročných disciplínách by ženy výrazně ztrácely. Není pouhou náhodou, že jsou tyto disciplíny rozděleny na mužské a ženské. Chtěli bychom snad tvrdit, že příroda diskriminuje GENDER aktivisty? Není spíše problém v lidech samotných, kteří se tvrdohlavě staví proti přirozenosti a zdravému rozumu?
19
14) Součástí „rodového zcitlivování" je i sexualizace dětí v rámci tzv. sexuální výchovy na školách
Některé vlády, svojí snahou převést kompetence výchovy dítěte z rodiny na stát, ohrožují přirozený a zdravý vývoj dítěte. Pod pojmy "rovnost příležitostí", "gender mainstreaming", LGBT nebo hlasem různých výborů pro GENDER, usilují některé vlády o prosazení této agendy.
Lesbický, homosexuální a transsexuální životní styl se chce dát na roveň soužití mezi mužem a ženou. Tento ideologický postoj se v západní společnosti stává tiše realitou, především díky kompetencím, které má politický aparát.
Brožury o sexuální stimulaci nezletilých "zdarma"
Před očima se rýsuje sociální inženýrství, které chce vytvořit nového člověka, pohlavně zaměnitelného. Kvůli tomu GENDER aktivisté usilují zasáhnout člověka (děti) v co nejútlejším věku – prostřednictvím předčasné sexualizace.
https://www.youtube.com/watch?v=1DJGi9 aJeM
Socioložka Gabriele Kuby upozorňuje, že v Německu se již distribuují zdarma kontroverzní brožury pro rodiče, učitele, vychovatele, do škol a samotným žákům.
Jako příklad jedna z nich:
"Poradce rodičů pro dětskou sexuální výchovu od 1- 3 let"
K rper,
Lie e,
Do torspiele
vyzývá matky a otce, aby střídali "nezbytné s příjemným – lechtáním, hlazením a líbáním dětí na místech, kde je umýváte."… "je to jen znak zdravého vývoje Vašeho dítěte, pokud se umí samo přivést k uspokojení svého libida" (str. 25).
Pokud dívky (ve věku 1-3 let!) mají tendence stále více používat jisté předměty, nemělo by se to využívat jako záminka bránit jim masturbovat (str. 25 ).
Tvůrce brožurky bude "rád, pokud otcové, babičky, strýcové nebo pečovatelky se podívají na informace, jak se mohou i oni stimulovat – ať brožurka slouží všem!" (Str. 13).
(Brožura se v originále jmenuje Ratgeber fuer Eltern zur kindlichen Sexualerziehung vom 1. bis zum 3. Lebensjahr).
Když se posuneme ve „vzdělávání" dále, ve školkách si děti zpívají písně se slovy: "Když hledím na své tělo a dotýkám se ho, stále objevuji něco, co mi patří… máme vagínu, protože jsme holčičky. Nachází se pod bříškem, mezi nohama. Neslouží jen na močeni, a když se ji dotýkám, tak me prijemne lechtá. Muzes rici ne , muzes říct "ano", můžeš říct "stop" nebo "ještě", "tohle se mi nelíbí", "tohle mi je příjemné", "pokračujještě". "
Ve věku 9 let začínají ve školách tzv. "hodiny prevence" nazývané sexuologie:
V brožuře "dívčí záležitosti" čteme: "Tak jako je mnoho lidí zvědavých na téma o sexu, mnozí se také ptají, jak to dělají lesbické ženy v posteli (nebo jinde). Když chodí dívky s dívkami, není to jiné než u ostatních párů: dělají vše, na co mají chuť. Mohou se líbat, dotýkat, jazykem nebo prsty. Tak jako sex mezi mužem a ženou závisí na fantazii, zkušenosti a vzájemné důvěře, kam jsou schopni oba zajít. Možná si řeknete, že lesby alespoň nemají problém s AIDS. Ano, a dokonce nemusejí ani myslet na nechtěné těhotenství."
Od věku 10 let začínají na školách iniciativy, propagandy a výchovy k homosexualitě: (přesněji lesbické, homosexuální, bi- a transsexuální orientaci)
V 198 – stránkové brožuře pro střední školy pod názvem "Způsoby soužití homosexuálů a lesbiček" se mimo jiné nabízejí následující modelové úlohy: "Sedíš v baru pro homosexuály a dnes bys také měl chuť na pěkného muže ve své posteli. Jeden takový právě vchází do baru. Jak se v této situaci zachováš?"
Nebo:
"Ty jsi Petr a máš 29 let. Chceš vztah s tvým přítelem Kemalem zaregistrovat jako životní svazek. Dnes to chcete říct jeho mámě; Jsi Evelyn Meierová, a máš 19 let. Chceš vztah se svou přítelkyní Katrin zaregistrovat jako životní svazek. Dnes pojedete za protestantskou pastorkou, paní Schulzovou, neboť se chcete vzít v kostele."
21
Michael 0'Brien
"Moudrý a hlubší postoj většiny civilizovaných zemí uznává, že děti potřebují období nevinnosti," komentuje O'Brien. ,,Stát ovšem podporuje ničení tohoto stavu nevinnosti."
"Společnost, která je podobná té německé, se nachází v hlubokém úpadku, v degeneraci. Bude dědit vichřici násilí a ještě mnohem hlubší úroveň degradace svých vlastních občanů," varoval O'Brien. "Tak se to stalo již dříve v Německu. Tak se to stalo i v jiných národech. Příčiny jsou různé, ale ve stejné dynamice popírání mravního řádu zformovaného vesmíru; výsledkem je radikální zlo. Zásah německého státu do rodinného života je novou úrovní sebezničení."
https://www.youtube.com/watch?v=CGJdrKdGqhk
Sexuální výchova pro mateřské školky:
Foto z příručky pro výuku sexuální výchovy v mateřských školkách, která byla vydána na Slovensku. Odstrašující příklad, kam směřuje sexuální výchova. Cílem je odbourání studu u dětí a postupné otevírání cesty k tomu, aby bylo možné legalizovat pedofilii.
W
„ «*. sa *-* «-
Mužovi sa zvadši a stvrdne penis Nazyvame to eretaou
/4/irhnin
P
vagína a oba)a rýcKtejšie a zhlboka dýchajú
|UIW « —j
epkapš s. nrfno* -nazaajú sa spoiu. Hladkajú P° **
. . -___nanic Hn zenine vaquiu.
Tdžia^po tom, aby si muž zasunul penis do žemnej vagíny
o posledně sa nazyva
súlož, ale níe vždy.
Ludia súložia vtedy,
ked sa milujú.
15) Juvenilní justice – odebírání dětí
Barnevernet je bez skutečné kontroly. Za zmínku stoji, ze monitorovací orgán GREVIO je nevolený orgán – nikomu se nezodpovídá, přesto má velmi silný vliv na národní legislativu.
Tento pojem je pro mnohé dobře známý především ve spojení s kauzou odebrání dětí paní Evě Michalákové norskou sociální službou Barnevernet.
Sociální služba Barnevernet je (částečně) soukromý subjekt plně využívající nevládních organizací (poznámka: IÚ počítá s maximálním využitím nevládních organizací).
V případě Barnevernetu soudní přezkumy probíhají pouze formálním způsobem. Bývalá ministryně norského království Solveig Horne uvedla, že nevylučuje možnost vazeb na korupční prostředí této organizace. Většina soudních sporů trvá příliš dlouho a v mnoha případech se dospěje k rozhodnutí, že si dítě u pěstounů nakonec zvyklo, takže v nejlepším zájmu dítěte není návrat k biologickým rodičům.
Pokud finanční toky preferují oddělení dětí od rodičů a nikoliv jejich návrat, či ponechání u rodičů, tak tento systém, za nějž je Norsko zodpovědné, odporuje plnění Úmluvy o právech dítěte.
V případě IÚ víme, že kontrolní orgán GREVIO bude vykonáván skupinou tzv. (gender- ových) „expertů". Je zřejmé, že v případě orgánu GREVIO bude nutno využívat i nástroje, které zjednají „nápravu", pokud se nebudou dodržovat stanovené požadavky (v tomto případě míněno především na úrovni jednotlivce). Vzhledem k tomu, že IÚ vyžaduje podporu nevládních organizací a neziskového sektoru, tak si můžeme být jisti, že i EU, případně jednotlivé země budou mít zřízen podobný sociální systém jakým je Barnevernet. Tím se otevírá cesta k nové formě totalitního systému, kde rodič nebude mít téměř žádná práva, jež by mohl uplatnit pro výchovu svých dětí.
Zde je krátká reportáž související s kauzou paní Evy Michalákové:
https://www.youtube.com/watch?v=3WuOEkeVBT8
Zarážející na celém případě je, že paní Michaláková byla obviněna ze sexuálního zneužívání, ale evidentně není žádný problém, že ve veřejnoprávní norské televizi probíhá „sexuální výchova", kterou naopak
23
můžeme označit za sexuální perverzi, či legální zneužívání norských dětí. Proč norská sociální služba nebrání děti v tomto případě? Odpověď je prostá, jedná se totiž o cílený záměr.
„Odborník" pracující pro Barnevernet usvědčen z pedofilního zneužívání:
http://www.lifenews.sk/19488/homosexualny-odbornik-na-detsku-psychiatriu-obvineny-z-
pedofilnej-pornografie
https://www.youtube.com/watch ?v=Q93Iv-Bal8g https://www.youtube.com/edit?o=U&video id=Ph0N4eeGof8 https://www.youtube.com/watch ?v=l0uLJeQCCVA
Na závěr uvádím známou skladbu Jakuba Smolíka:
JAKUB SMOLÍK – Říkej mi táto
https://www.youtube.com/watch?v=XkXeb2UA3zc
Homosexualita a GENDER z pohledu BIBLE:
Učení katolické Církve vždy stálo a stojí na pravdě, která vychází z Písma svatého – Bible. Tato pravda je pevná a neměnná. Bible je uzavřena následujícími slovy, které pronesl svatý apoštol Jan:
Zjevení Janovo 22, 18-19
Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize. A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize.
Homosexualita a jiné formy sexuality:
Leviticus 18, 22-30
Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost. Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost. Ničím z toho všeho se neznečišťuj, neboť tím vším se znečišťují pronárody, které před vámi vyháním. Jimi byla znečištěna země. Proto jsem ji ztrestal pro její nepravost a ona vyvrhla své obyvatele. Vy tedy dbejte na má nařízení a na mé řády, ať se nedopustíte žádné z těchto ohavností, ani domorodec, ani ten, kdo přebývá mezi vámi jako host. Všech těchto ohavností se totiž dopouštěli mužové této země, kteří byli před vámi, takže země byla znečištěna. Nebo i vás země vyvrhne, kdybyste ji znečistili, jako vyvrhla pronárod, který byl před vámi. Každý, kdo se dopustí kterékoli z těchto ohavností,
bude vyobcován ze společenství svého lidu. Proto dbejte na to, co jsem vám uložil. Nesmíte jednat podle ohavných zvyklostí, které byly páchány před vámi. Neznečišťujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh."
Římanům 1, 26-27
Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost (poznámka: pohlavní nemoci).
l.Korintským 3, 16-17
Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.
Marek 10, 6-8
Od počátku stvoření, Bůh učinil člověka jako muže a ženu; proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.
Genesis 1, 27-28
…jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.
Židům 13, 4
Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.
1. Korintským 6, 9
Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.
Ježíš v Janově evangeliu (8, 11) říká cizoložné ženě, … jdi a už nehřeš. To je cesta k ospravedlnění a přijetí Boží milosti.
Jan 8, 11
Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"
V jiném případě uzdravenému chromému říká (je možné aplikovat na jakýkoliv hřích včetně homosexuality) Jan 5, 14
„Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"
25
Proto Matouš 7, 21 „Ne každý, kdo mi říká ,Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích." – jinými slovy, ten kdo změní praktickým způsobem svůj život a odvrátí se od hříchu, vejde do nebeského království. Na to navazují slova:
Lukáš 15, 7
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad
devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.
Koloským 3, 5-6
Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a
hrabivost, která je modloslužbou. Pro takové věci přichází Boží hněv.
List Judův 1, 7.16
Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně. Vzpouzejí se a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní, jejich ústa mluví nadutě a lichotí lidem pro svůj prospěch.
Efezským 5, 3-5
O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky! Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.
Deuteronomium 22, 5 (transvestité)
Žena na sebe nevezme, co patří muži, a muž neobleče, co nosí žena. Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo to činí.
Poslední zápas mezi Kristem a Satanem bude o manželství a rodinu:
Tuto skutečnost zmínil kardinál Carlo Caffarra, který uvádí, že sestra Lucie (vizionářka z Fatimy) mu poslala dopis s tímto zněním, když byl arcibiskupem v Bologni v Itálii.
Prohlášení sestry Lucie, které vyslovila během pontifikátu sv. Jana Pavla II., znovu zveřejnil týdeník Desde la Fe v arcidiecézi v Mexiku, jako reakci na výrok prezidenta Enriqiueho Pena Nieteho. Ten oznámil, že bude podporovat manželství mezi homosexuály v této zemi.
Mexický týdeník připomněl prohlášení kardinála Caffarra pro italský tisk z roku 2008, tři roky po smrti sestry Lucie.
Dne 16. února 2008 italský kardinál sloužil mši u hrobu Padra Pia a následně poskytl rozhovor pro Tele Radio Padre Pio. Zeptali se ho na proroctví sestry Lucie dos Santos, která hovoří "o posledním zápase mezi Pánem a královstvím Satana."
Kardinál Caffarra vysvětlil, že ho sv. Jan Pavel II. pověřil, aby založil Pontifikální Institut pro studia manželství a rodiny. Na
začátku této mise poslal kardinál sestře Lucii dopis prostřednictvím jejího biskupa, protože to nemohl udělat přímo.
Jelikož jsem neočekával, ze mi odepíše, protože jsem ji žádal jen o její modlitby, z nevysvětlitelných důvodů mi přišel dopis s jejím podpisem, který je nyní v archivu Institutu," řekl kardinál.
"V dopise bylo napsáno: 'Poslední zápas mezi Pánem a královstvím Satana bude o manželství a rodinu. Nebojte se. Každý, kdo se bude snažit o posvátnost manželství a rodiny, bude mít protivníky a oponenty, protože toto je rozhodující otázka.' Pak dodala: 'Panna Marie už však rozdrtila hlavu Satana'."
Kardinál Caffarra řekl, že poté co "znovu mluvil s Janem Pavlem II., měl pocit, že rodina je základ, neboť je nosným pilířem stvoření. Je skutečným vztahem mezi mužem a ženou a generacemi. Pokud se zničí základový sloup, zhroutí se celá budova. Toho jsme svědky v dnešní době. Právě se nacházíme v tomto klíčovém bodě a víme to."
Kardinál dodal: "Jsem dojatý, když čtu životopis Padra Pia a dozvídám se, jak moc pro něj byla posvátnost manželství a svatost manželů důležitá navzdory opodstatněným úskalím."
27
Podklady:
1) Dále O'Leary: The Gender Agenda, Lafayette 1997.
2) Judith Butler: Feminism and theSubversionof Identity, New York 1990; německé vydání: Das Unbehagen der Geschlechter, Frankfurt a. M. 1990.
3) Doris Bischof-Kohler: Von Naturausanders. Die Psychologie der
Geschlechtsunterschiede, Stuttgart 2002/2006. LouannBrizendine: Dasweibliche Gehirn. Warum Frauenanders sin dals Manner, Hamburg 2007.
4) Marlis Hellinger, Christine Bierbach: Eine Sprachefurbeide Geschlechter.
Richtlinienfureinennicht-sexistischen Sprachgebrauch, vydala německá komise UNESCO, Bonn 1993.
5) Webová stránka Observatory on Intolerance and Discriminationagainst Christians in Europe www.intoleranceagainstchristians.eu
6) Douglas A. Sylva, Susan Yoshira: Rights by Stelath, International Organizations Research Group, Bílá kniha, White Peper No 8, 2009.
7) Gurdrun Kugler a Sophia Kuby: The Principle of Equality Turned Upside Down, 19. 2. 2014, www.europeandignitywatch.org
8) Tanja Drager, Gender Mainstreamingim Kindergarten, Ibidem Verlag, Stuttgart 2008. Rakouské Spolkové ministerstvo školství, umění a kultury (vyd.): Geschlechtssensible Padagogik, Leitfadenfur Lehrer / innenund Fortbildner / innenim Bereich Kindergartenpadagogik, Wien 2009.
9) Das Gender-Manifest
10) BZgA, Federal Centre for Health Education and World Health Organization Europe (vyd.): Standardsfor Sexuality Education in Europe, Cologne 2010.
11) Globální SEXuální revoluce: Ztráta svobody ve jménu svobody – Gabriele Kuby
12) Lvi přicházejí – RNDr. Vladimír Palko, CSc.
13) Architekti kultury smrti – Donald De Marco, Benjamin Wiker, r. 2011
Internetové odkazy:
www.cze.ceinspiration.eu/styled
www.petice-adopce.cz
www.podporamanzelstvi.cz/wordpress
www.alipro.cz
www.alianciazarodinu.sk

Misijní_nedele_21_10_18_dopis

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 21. října 2018

(Přečtěte při všech bohoslužbách 28. neděle v mezidobí dne 14. října 2018.)

Drazí bratři a sestry,

protože se přiblížila Misijní neděle, kdy se na přání Sv. otce všichni věřící spojují ve společném úsilí na podporu celosvětových misií, chci Vás pozdravit a upřímně Vám poděkovat za vaši pomoc v uplynulém roce. Při nedávné cestě za knězem a misionářem z naší země do Mexika jsem měl možnost navštívit farnost, jejíž rozloha je srovnatelná s naší jednou diecézí. Překvapilo mě, že tak velké území mají na starosti pouze dva kněží, a to jednomu z nich je přes 70 let. Do mnoha míst se nedostanou ani jednou za měsíc! Obrovské vzdálenosti do místních společenství překonávají pěšky, autem nebo lodí za neustálého vedra. My si jen těžko dokážeme představit život v takových podmínkách. O to krásnější je skutečnost, že právě vy jste svými dary pomohli ulehčit jejich těžký život v misiích, některým lidem jste umožnili vzdělání nebo přispěli k důstojnějšímu životu v jejich společenství. Vaše modlitby, osobní oběti i dary jsou konkrétní pomocí, kterou vám jistě nezapomenou, a Bůh vám odplatí odměnou nevyčíslitelnou.

Mám radost z toho, že díky vaší loňské štědrosti můžeme pomoci chudým lidem v pěti zemích tří kontinentů částkou více než 14 milionů korun. Díky vaší pomoci jsme přispěli do celosvětové „pokladnice“, ze které Papežské misijní dílo šíření víry podpořilo pastorační projekty, katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí, řeholní kongregace a diecézní organizace v misijních oblastech, kteří to nejvíce potřebují.

Během oslavy loňského Světového dne misií papež František vyhlásil Mimořádný misijní měsíc říjen 2019, kterému dal téma: „Pokřtěni a posláni.“ Téma zdůrazňuje, že povolání k misiím dostal každý pokřtěný. Misie znamená pohyb těch, kdo jsou vysláni, i těch, kdo přijímají jejich poselství. Poslaný jde, aby přinášel druhým Spasitele, jeho evangelium i jeho lásku. Kdo plní toto poslání, roste ve svatosti a stává se svědkem svatosti, která dává světu život a krásu. K tomu je povolán každý z vás.

„Srdečně vás povzbuzuji, abyste chápali přípravnou fázi k Mimořádnému misijnímu měsíci v říjnu 2019 jako ohromnou příležitost k obnově misijního odhodlání po celé církvi. Nebojte se nových věcí, které pocházejí od ukřižovaného a vzkříšeného Pána. Buďte ve svých misiích smělí a odvážní, vždy spolupracujte s Duchem Svatým ve spojení s Kristovou církví“ říká papež František a já se k této výzvě ze srdce připojuji.

Ať Vás všechny provází Duch Svatý a ochraňuje Panna Maria, Královna apoštolů.

Za Vaši letošní štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel

Papežských misijních děl v České republice

 

 

Na základě ustanovení Kongregace pro evangelizaci národů a Stanov PMD se Misijní neděle slaví ve všech farnostech a diecézích různého ritu na celém světě. Peníze, sesbírané na Světový den misií v každé diecézi, farnosti a institutu katolického světa se všechny odevzdávají příslušné Národní kanceláři PMD a nepoužijí se na jiné účely. Zašlete je, prosím, co nejdříve přímo na účet PMD číslo: 72540444/2700, variabilní symbol 10.

Specifický symbol = kód farnosti: abychom byli schopní rozpoznat dary farností z celé ČR a zařadit je do správné diecéze, prosíme farnosti, aby při posílání finančních darů za farnost vyplňovaly jako specifický symbol desetimístné číslo 1200000000, ke kterému se přičte kód farnosti přidělený biskupstvím. Desetimístný specifický symbol bude tedy zleva začínat číslem 12 (určuje diecézi), zprava končit kódem farnosti a zbylá místa uprostřed vyplní nuly. (Např. farnosti Albrechtice nad Vltavou je biskupstvím přidělen kód 07020. Specifický symbol je tedy 1200007020.) Všechny kódy jsou k dispozici v Národní kanceláři PMD. Brzké odeslání sbírky umožní včasné informování veřejnosti o výsledku sbírky z této neděle. Děku

 

Misijní_neděle_21_10_18_Poselství

1
Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2018
 
Společně s mladými lidmi přinášejme všem evangelium
Drazí mladí lidé, rád bych se s vámi zamyslel nad posláním, kterým nás pověřil Ježíš. Když se obracím k vám, chci oslovit všechny křesťany, kteří v církvi prožívají dobrodružství svého bytí jako děti Boží. K tomu, abych ke všem mluvil prostřednictvím tohoto rozhovoru s vámi, mě povzbuzuje jistota, že pokud se křesťanská víra otevírá poslání, které nám Kristus svěřuje, zůstává vždy mladá. „Misie upevní víru“ (Redemptoris missio, č. 2), napsal svatý Jan Pavel II. – papež, který mladé lidi velice miloval, a záleželo mu na nich.
Synoda, kterou budeme v Římě slavit letos v říjnu, měsíci věnovaném misiím, je pro nás příležitostí lépe a ve světle víry porozumět, co chce Pán Ježíš říci vám, mladí lidé, a vaším prostřednictvím pak i všem křesťanským společenstvím.
Život je poslání
Každý muž a každá žena jsou posláním, a to je také důvod, proč žijeme na této zemi. Být přitahován a být pozván: tato dvě hnutí naše srdce, a zvláště srdce mladé věkem, cítí jako vnitřní síly lásky, skrývající příslib budoucnosti a posouvající nás vpřed. Mladí lidé víc než kdokoli jiný vnímají, jak na ně život dopadá a jak je přitahuje. Žít svou odpovědnost za svět radostně je veliký úkol. Znám dobře světlé i temné stránky toho, když je člověk mladý, a když si vzpomenu na vlastní mládí a na svou rodinu, vybavuji si, jak silnou naději jsem měl v lepší budoucnost. Skutečnost, že jsme se na tomto světě ocitli ne z vlastního rozhodnutí, nás vede k úvaze o iniciativě, která nás předchází a z níž se naše bytí odvozuje. Každý z nás je povolán zamyslet se nad tímto faktem: „Já jsem posláním na této zemi, a proto jsem na tomto světě“ (Evangelii gaudium, č. 273).
Hlásáme vám Ježíše Krista
Hlásáním toho, co obdržela zadarmo (srov. Mt 10,8; Sk 3,6), se církev může s vámi, mladí lidé, dělit o cestu a pravdu, které dávají odhalit smysl našeho života na této zemi. Ježíš Kristus, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých, se nabízí naší svobodě a podněcuje nás, abychom tento pravý a plný smysl hledali, objevovali a hlásali. Drazí mladí lidé, nebojte se Krista a jeho církve! Nalézá se v nich poklad, který nás naplňuje radostí a životem. Můžu vám to potvrdit z vlastní zkušenosti: díky víře jsem našel pevný základ svých snů i sílu je uskutečnit. Viděl jsem, jak velké utrpení, veliká bída poznamenávají tvář tolika bratří a sester. A přece ty, kdo zůstávají s Ježíšem, zlo podněcuje jen k ještě větší lásce. Mnozí muži a ženy i mnozí mladí lidé velkoryse nabídli z lásky k evangeliu sami sebe do služby svým bratřím, někdy i za cenu vlastního mučednictví. Ježíšův kříž nám dává poznat Boží logiku sebeobětování (srov. 1 Kor 1,17-25) jako způsob, jak hlásat evangelium pro život světa (srov. Jan 3,16). Ty, kdo zahoří Kristovou láskou, její plamen postupně stravuje, a těm, které milujeme, pak dává růst v porozumění, osvěcuje je a rozněcuje (srov. 2 Kor 5,14). Po příkladu svatých, kteří nám odhalují širé Boží obzory, vás vybízím, abyste si za všech okolností kladli otázku: „Co by na mém místě dělal Kristus?“
2
Předávat víru až na konec země
Také vy, mladí lidé, jste se prostřednictvím křtu stali živými členy církve, a společně tak máme poslání hlásat evangelium všem lidem. Stojíte na prahu života. Rosteme-li v milosti víry, kterou nám předávají svátosti církve, vtahuje nás to do proudu svědků, kteří od pokolení do pokolení zajišťují, že moudrost zkušenějších slouží jako svědectví a povzbuzení těm, jimž se otevírá budoucnost. Mladým lidem pak zase svěžest a nadšení umožňují stát se zdrojem podpory a naděje pro ty, kdo se už blíží na konec své cesty. V této směsici různých životních období buduje misijní poslání církve mosty napříč generacemi, v nichž naše víra v Boha a láska k bližnímu představují zdroj hluboké jednoty.
Toto předávání víry, které je jádrem misijního poslání církve, se uskutečňuje „nakažlivostí“ lásky, v níž radost a nadšení jsou projevem toho, že člověk ve svém životě nalezl nový smysl a plnost. Šíření víry přitažlivostí vyžaduje srdce, která se lásce otevírají a nechají se jí zvětšovat. Lásce není možné klást omezení, protože je silná jako smrt (srov. Pís 8,6). A toto šíření plodí setkání, svědectví a hlásání, rodí se z něj milosrdnou láskou podněcované sdílení s těmi, kdo jsou víře vzdálení, je jim lhostejná nebo se k ní dokonce stavějí nepřátelsky. Právě lidské kulturní a náboženské prostředí, kterému jsou Ježíšovo evangelium a svátostná přítomnost církve stále ještě cizí, představuje nejzazší periferie, onen „konec země“, kam jsou Ježíšovi učedníci-misionáři už od prvních Velikonoc posíláni s jistotou, že jejich Pán je stále s nimi (srov. Mt 28,20; Sk 1,8). Říká se tomu missio ad gentes. Tou nejopuštěnější periferií ze všech je místo, kde lidstvo potřebující Krista zůstává k víře netečné, anebo se dokonce k plnosti života v Bohu staví nepřátelsky. Každá hmotná i duchovní bída, každá podoba diskriminace našich bratří a sester je vždy důsledkem odmítání Boha a jeho lásky.
Všechny konce země jsou dnes pro vás, drazí mladí lidé, poměrně blízké a vždycky se do nich dá snadno „navigovat“. Digitální svět – všudypřítomné a stále dostupné sociální sítě – odstraňuje hranice, ruší vzdálenosti a redukuje rozdíly. Všechno se zdá být na dosah, tak blízké a bezprostřední. A přece se snadno může stát, že bez daru nasazení vlastního života budeme mít bezpočet kontaktů, ale nikdy se nezapojíme do pravého životního společenství. Zapojení se do misijního poslání až na samý konec země od nás vyžaduje, abychom odevzdali sami sebe v tom povolání, které se nám Bůh, umisťující nás na tuto zemi, rozhodl dát (srov. Lk 9,23-25). Troufám si říct, že pro mladého muže nebo mladou ženu, kteří chtějí následovat Krista, je nejdůležitější hledat a objevovat své povolání a vytrvat v něm.
Svědčit o lásce
Jsem vděčný všem církevním uskupením, která vám umožňují prožívat osobní setkání s Kristem, živým ve své církvi: farnostem, sdružením, hnutím, řeholním společenstvím a nejrůznějším podobám misijní služby. Kolik jen mladých lidí objevuje misijní práci ve volontariátu jako způsob služby těm „nejposlednějším“ bratřím a sestrám (srov. Mt 25,40), a tak podporují lidskou důstojnost a svědčí o radosti z lásky a z bytí křesťanem. Tyto zkušenosti církve zaručují, že výchova mladého člověka se nezaměřuje jen na přípravu pro úspěšné zvládnutí zvolené profese, ale také na rozvoj Bohem svěřených darů a péči o ně, aby člověk mohl lépe sloužit ostatním. Tyto chvályhodné podoby dočasné misijní služby jsou plodným začátkem a skrze rozlišování povolání vám mohou také pomoci k rozhodnutí cele se darovat jako misionáři.
Z mladých srdcí se zrodila i Papežská misijní díla (PMD), aby podporovala hlásání evangelia všem lidem, a tak přispívala k lidskému a kulturnímu růstu všech, kdo žízní
3
po poznání pravdy. Modlitby i hmotná pomoc, které lidé štědře darují a PMD přerozdělují, Svatému stolci pomáhají zajistit, že každý, komu se dostává pomoci v osobních potřebách, může zároveň ve svém každodenním životě svědčit o evangeliu. Nikdo není tak chudý, aby nemohl dát to, co má, ale ještě spíš to, čím je. Rád zopakuji slova povzbuzení, která jsem adresoval mladým Chilanům: „Nikdy si nemysli, že nemáš co nabídnout, nebo že tě nikdo nepotřebuje. Potřebuje tě spousta lidí, mysli na to! Každý z vás ať si v srdci říká: Potřebuje mě spousta lidí“ (Setkání s mládeží, Maipú 17. ledna 2018).
Drazí mladí lidé, letošní misijní měsíc říjen, kdy budeme slavit synodu věnovanou právě vám, pro nás bude další příležitostí, kdy se můžeme stát učedníky-misionáři, lidmi stále vášnivěji oddanými Ježíšovi a jeho poslání až na nejzazší konec země. Marii, Královnu apoštolů, svatého Františka Xaverského a svatou Terezii od Dítěte Ježíše i blahoslaveného Paola Mannu prosím, aby se za nás všechny přimlouvali a stále nás provázeli.
Vatikán 20. května 2018, slavnost Seslání Ducha Svatého
FRANTIŠEK

Festival_rodin_v_Irsku

Papež na sobotním Festivalu rodin v Dublinu: Žít s Kristem, odpoušťět a milovat

Dublin. Stadion v dublinském Croke Park naplnil ve večerních hodinách zpěv, taneční rytmy irských melodií a svědectví rodin z různých míst světa. Odpověď papeže Františka, který na místo dorazil před 21 hodinou našeho času, a jeho spontánní komunikace s přítomnými dokázaly rozvibrovat pestrobarevné shromáždění od nejmenších po hojně zastoupenou nejstarší generaci Irů. Odhady pořadatelů mluví o 75 – 80 tisíci účastníků.

Být majákem s Kristem ve svém středu
Slova Svatého otce  se soustředila na téma poslání rodin v dnešním světě, počínaje tématem tohoto IX. světového setkání : „Evangelium rodiny: radost pro svět“.

Skrze svědectví vydávané evangeliu, můžete pomoci Bohu v uskutečnění jeho snu. Můžete přivádět všechny děti k Bohu, aby vyrůstaly v jednotě a naučily se, co pro svět znamená žít v pokoji, jako jedna velká rodina.“

Papež František nabádal rodiče, aby nechávali pokřtít své děti už jako malé, protože s pomocí Ducha svatého je dítě silnější, má v sobě Boží sílu. Aby rodina mohla být „radostí pro svět“, v jejím středu musí být k nalezení Ježíš – zdrůraznil dále papež František. Povzbudil rodiny, aby byly „majákem“, který vyzařuje radost z Boží lásky do světa skrze malá gesta dobroty. Křesťanská gesta nepotřebují „hlásnou troubu“, pokračoval papež, nejčastěji se projevují v tichosti, v rodinách, kde je přítomná „láska, odpuštění a milosrdenství“.

Základem je zběhlost v odpuštění
Petrův nástupce reagoval ve své promluvě také na svědectví, která zazněla. Rodina z Burkina Faso vyprávěla o zkušenosti odpuštění. Jeden ze synů způsobil kolaps rodinného podniku a zmizel. Rodině se podařilo krizi překonat, syna vyhledat a společně prožít odpuštění, posilující křesťanskou identitu. „Často chceme usmíření a nevíme, jak na to,“ reagoval František. Přitom stačí pohlazení! – dodal a vybídl celý stadión ke sborovému opakování tří slov „promiň, prosím a děkuji“, která – jak opakovaně zdůrazňuje, jsou pro rodinu klíčová. Pokud nechcete, aby vypukla „studená válka“, je nutné usmířit se dříve než se jde spát, kladl papež manželům na srdce.

Nenavykne-li si rodina na odpouštění, roznemůže se a postupně se hroutí. Odpouštět znamená opustit se a darovat.

Pohled obrácený k člověku a Bohu – nikoli k obrazovce
Další svědectví se dotklo naléhavého problému mnoha dnešních rodin, jakým je vztah k novým médiím, sociálním sítím a digitální kultuře. Svědectví rodiny indických přistěhovalců ukázalo, jak závislost na nových médiích uvězňuje člověka ve „virtuální realitě“, ale také ničí lidské vztahy – jako když  rozhovor u stolu ustoupí komunikaci s monitory a telefony. Papež František rodiny povzbudil, aby si položily otázku, jak zredukovat dobu trávenou s těmi technologiemi a naopak věnovat čas rodině a Bohu.

Láska proměňuje
O překonání nenávisti promluvil irácký pár, žijící v Austrálii. Po vraždě bratra rukou džihádistů  zblízka dosvědčil, že jedinou cestou je překonávat zlo dobrem a nenávist odpuštěním.

Silné bylo také svědectví irské rodiny s deseti dětmi, jejichž rodičům se v pubertě podařilo vyváznout z bludného kruhu drogové závislosti.

Kristova láska, která obnovuje všechno, umožňuje manželství, a manželská láska se vyznačuje věrností, nerozlučitelností, jednotou a otevřeností životu,“ dodal papež František s odkazem na 4. kapitolu Amoris laetitia.

Svědectví o vztahu mezi generacemi podali kanadští manželé, kteří již oslavili zlatou svatbu, a přijeli do Dublinu se svými vnoučaty. Nechyběla ani reprezentantka irských kočovných rodin – u Božího stolu je dost místa pro všechny, nikdo nesmí být vylučován – dodal papež František.

„Jste nadějí církve a světa!“ – uzavřel Svatý otec a po tichu plném soustřední v závěrečné modlitbě prosil Boha, aby všechny rodiny ochraňoval ve své lásce.

PLNÉ ZNĚNÍ obsáhlé papežovy PROMLUVY je ZDE

 

František_v_Irsku_2._den

Papež na Světovém setkání rodin – 2. den

Knock/Dublin. 1. „Matce církve svěřujeme putující věřící lid Irska“ – řekl Svatý otec před modlitbou Anděl Páně na národním poutním místě v Knock, kam přišlo 45 tisíc lidí.
2. Sdílejte evangelium rodiny jako radost určenou světu!“ – kázal Petrův nástupce při nedělní závěrečné bohoslužbě IX. Světového setkání rodin v dublinském Phoenix Parku za účasti 300 tisíc lidí.

Ad 1. Mariánské poutní místo v Knock je duchovním srdcem Zeleného ostrova. Dnešní moderní chrám vysvětil v roce 1979 při své historické návštěvě Irska Jan Pavel II. Slavilo se tehdy právě sto let od chvíle, kdy padesát lidí z místní vesnice bylo po dvě hodiny svědkem zvláštního zjevení. Uprostřed hustého deště spatřili Pannu Marii v doprovodu dalších dvou postav, ve kterých rozpoznali sv. Josefa a sv. Jana evangelistu. Vedle nich, ve štítu středověkého kostelíka, pozorovali také oltář s Beránkem a křížem. Zevrubné šetření posléze potvrdilo pravost svědectví a církev zjevení Panny Marie v Knock oficiálně uznala ( v současné době je církevně uznaných 15 zjevení, Knock stojí chronologicky na 8. místě). Bylo to v době, kdy se Irsko pozvedalo z nejtěžšího hladomoru ve svých dějinách a všude panovala nouze a bída. Knock se stalo pro Iry symbolem naděje a útěchy. V současnosti patří k nejnavštěvovanějším mariánským poutním místům, každý rok tam přijde půl druhého milionu poutníků. Nedaleko od Knock je také další poutní místo, hora sv. Patrika, kde se tento apoštol Irů modlil za obrácení obyvatel ostrova.

Knock přivítal papeže Františka hustým drobným deštěm, který k Irsku neodmyslitelně patří. Katolíky z irského severozápadu nijak neodradil. Připravili papežovi radostné přijetí. Kontrast proti silně sekularizovanému Dublinu byl zjevný. Již na dvacet kilometrů vzdáleném letišti nešetřili projevy nadšení. Ani Svatý otec nedbal na déšť, přešel k zábradlím a dlouho zdravil lidi a žertoval s promoklými dětmi.

Na náměstí před poutním kostelem přijel František v papamobilu. Dlouho projížděl uličkami mezi sektory a nešetřil času na setkání s lidmi, kteří přijeli často z daleka a v jejichž tvářích se často zračilo dojetí. Je to setkání s jiným Irskem, než včera, s Irskem mariánské zbožnosti, s irským venkovem, který si zachoval víru. Svatý otec nespěchal ani v kapli, kde je na stěně v reliéfu proveden obraz, který se před téměř sto čtyřiceti ukázal očím místních venkovanů. Petrův nástupce se v tichosti pomodlil, zapálil svíci a jako dar zde zanechal zlatý růženec. Ke shromáždění 45 tisíc věřících před kaplí promluvil před modlitbou Anděl Páně:

„V kapli Zjevení jsem svěřil všechny rodiny světa a zejména vaše rodiny, irské rodiny do láskyplných přímluv Madony. Maria naše Matka zná radosti a námahy, prožívané v každém domově. Nosí je ve svém Neposkvrněném Srdci a s láskou je prezentuje před trůnem svého Syna.“ 

František připomněl růženec, který svatyni věnoval, a povzbudil shromážděné, aby pokračovali v tradici modlitby růžence, která během staletí přinášela rodinám útěchu a sílu. Svatý otec se modlil, aby Maria bděla „nad putováním věřícího Božího lidu »smaragdového ostrova«“.

„Prosíme, aby rodiny byly podporovány ve svém úkolu šířit Kristovo království a pečovat o ty poslední z našich bratří a sester. Ať jsou uprostřed vichrů a bouří, které se ženou naší dobou, baštami víry a dobroty, které podle těch nejlepších národních tradic odolávají všemu, co by chtělo umenšit důstojnost muže a ženy stvořených k Božímu obrazu a povolaných ke vznešené účasti na věčném životě.“ 

Po včerejším setkání s oběťmi zneužívání, papež František připojil modlitbu za všechny, kdo byli takto okradeni o svoji nevinnost, za důsledné hledání pravdy a spravedlnosti a odpuštění za hřích a pohoršení, které jednání některých členů církve způsobilo:

„Tato otevřená rána nás nutí, abychom rozhodně a pevně hledali pravdu a spravedlnost. Snažně prosím Pána o odpuštění za tyto hříchy, za skandál a za zradu, které se v Boží rodině dotkly mnohých. Prosím naši blahoslavenou Matku, aby se přimlouvala za uzdravení zneužitých a utvrdila každého člena křesťanské rodiny v odhodlaném předsevzetí už nikdy nepřipustit, aby došlo k něčemu podobnému.“

Na závěr papež pozdravil obyvatele Severního Irska a ujistil je o své nákolonnosti a blízkosti v modlitbě. K Panně Marii se pak obrátil s prosbou, aby dílo smíření na Zeleném ostrově pokračovalo.

„Prosím Madonu, aby podporovala všechny členy irské rodiny, aby jako bratři a sestry vytrvale pokračovali v díle smíření. S vděčností za ekumenické pokroky a značný rozkvět přátelství a spolupráce mezi křesťanskými komunitami prosím, aby všichni Kristovi učedníci svým vytrvalým úsilím nadále umožňovali růst mírového procesu a vytvářeli harmonickou a spravedlivou společnost pro dnešní děti, ať už jsou křesťané či muslimové, židé či jakkékoli jiné víry – děti Irska.“

Po společné modltbě Anděl Páně papež František ještě poděkoval za dopisy irských vězňů a přislíbil jim svou modlitbu.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY před ANDĚL PÁNĚ je ZDE

Z Knock se František vrátil letadlem do Dublinu. Poobědval na apoštolské nunciatuře a pokrátkém odpočinku se vydal do Phoenix Parku, kde v 16 hodin našeho času začala mše svatá na závěr Světového setkání rodin.

Ad 2. Husté nízké mraky, silný vítr a drobný déšť doprovázely začátek této liturgie. Navzdory radostným tónům slavnosti rodin, s pečlivě připraveným doprovodem několika sborů a symfonickým orchestrem, jakoby spíše chmurné počasí doprovázela papežova slova vložená do začátečního kajícího úkonu.

Včera jsem se setkal s osmi lidmi, kteří byli v minulosti mocensky, ve svém svědomí a pohlavně zneužiti. Po vyslechnutí toho, co mi řekli, chci tyto zločiny předložit Pánovu milosrdenství a prosit o odpuštění,“ řekl papež František na úvod dlouhého výčtu proseb o odpuštění, ve kterém se ve své rodné řeči obrátil k Bohu i k lidem. Tlumočník překládal papežovu modlitbu a prosbu o odpuštění simultánně do angličtiny pro 300 tisícové shromáždění. Petrův nástupce vzýval Boží odpuštění za opomenutí, kterých se v těchto kauzách dopustila církevní hierarchie a instituce, ale také za dávná selhání, zejména v případech odebírání dětí svobodným matkám k výchově, kterou pak poskytovaly  řeholní instituty.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROSBY O ODPUŠTĚNÍ je ZDE

V homilii se Svatý otec vrátil k ústřednímu tématu své návštěvy, ke Světovému setkání rodin. Vyšel přitom z evangelia 21. neděle liturgického mezidobí (Jan 6,60-69), kde Ježíš ujišťuje, že jeho slova jsou duch a jsou život.

„Tato slova, slibující dar Ducha svatého, přinášejí nám, kteří je vírou příjímáme, překypující hojnost života. Indikují poslední zdroj veškerého dobra, které jsme zakusili a slavili v těchto dnech: Božího Ducha, který neustále vdechuje nový život světu, srdcím, rodinám, domovům a farnostem. Každý nový den v životě našich rodin a každá nová generace si nese příslib nových Letnic, domácích Letnic, nového vylití Ducha, Parakléta, kterého nám Ježíš posílá jako našeho Advokáta, našeho Těšitele a Toho, který nám opravdu dodává odvahu. Kolik má jen svět zapotřebí tohoto povzbuzení, jež je Božím darem i příslibem! Kéž je jedním z plodů této oslavy rodinného života, abyste se po návratu do svých domovů stali pramenem povzbuzení pro druhé a sdíleli s nimi Ježíšova »slova věčného života«.“

V druhém čtení sv. Pavel (Ef 5,21-32) mluví o manželství jako o trvalé účasti věrnosti Krista církvi. Tato velkolepá nauka může někomu připadat jako „tvrdá řeč“, protože žít v lásce znamená umírat sobě a obrozovat se k lásce stále větší a trvalejší, pokračoval papež.

„Toto je láska, kterou jsme poznali v Ježíši Kristu a která se vtělila do našeho světa skrze rodinu. A skrze svědectví křesťanských rodin v každé generaci má moc zbořit každou přehradu rozdělení, smířit svět s Bohem a učinit z nás to, čím máme odjakživa být: jedinou lidskou rodinou, která žije společně ve spravedlnosti, svatosti a pokoji. Úkol dosvědčovat tuto dobrou zprávu není snadný. Nicméně výzvy, před nimiž stojí dnešní  křesťané, nejsou méně obtížné než ty, kterým museli čelit první irští misionáři. Myslím na svatého Kolumbána, který s hrstkou svých druhů přinesl světlo evangelia do evropských zemí v temných dobách kulturního úpadku. Jejich mimořádný misijní zdar se nezakládal na taktických metodách a strategických plánech, nýbrž na skromné a osvobozující poddajnosti vnuknutím Ducha svatého. Jejich každodenně dosvědčovaná věrnost Kristu uchvátila srdce, vroucně toužící po slovu milosti, a přispěla k vytvoření evropské kultury. A toto svědectví zůstává stálým zdrojem duchovní a misionářské obnovy svatého věřícího Božího lidu.“ 

Papež vybízel přítomné rodiny, aby se nezalekly těch, kdo odporují dobré zvěsti a reptají proti jejím „tvrdým slovům“. Nenechme se nikdy ovlivnit či odradit lhostejností nebo nevraživostí, povzbuzoval František:

„Nicméně, jsme-li k sobě poctiví, pokorně uznáme, že i nám může Ježíšova nauka připadat tvrdá. Vždycky je těžké odpustit těm, kteří nás zraňují! Je vždycky výzvou, máme-li přijmout migranta a cizince! Je bolestné snášet zklamání, odmítnutí či zradu! Jak nepohodlné je chránit práva těch nejslabších, ještě nenarozených či starých, když se nám zdá, že narušují náš pocit svobody.Nicméně, právě za těchto okolností se nás Pán táže: »I vy chcete odejít?«. Mocí Ducha, který nás povzbuzuje a s Pánem, který neustále po našem boku, můžeme odpovědět: »My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží« (Jan 6,69).  A spolu s lidem Izraele můžeme zopakovat: »I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh« (Joz 24,18),“ jak zaznělo v prvním liturgickém čtení této neděle.

Každý křesťan dostává ve svátosti křtu a biřmování poslání učedníka a misionáře. Celá církev je povolána přinášet slova věčného života na periferie světa, pokračoval papež:

„Připravme se každý k vykročení na svoji cestu a obnovme svoji věrnost Pánu a povolání, které každý z nás obdržel. Přisvojme si modlitbu svatého Patrika a s radostí opakujme (papež pronáší následující slova v gaelštině): „Kriste ve mně, Kriste za mnou, Kriste vedle mne, Kriste pode mnou, Kriste nade mnou“. S radostí a silou, jež uděluje Duch svatý, povězme Mu s důvěrou: »Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života« (Jan 6,68).“

Zakončil papež František svou homilii na pláni v dublinském Phoenix Parku.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE

Po závěrečných poděkováních účastníkům, místní církvi a dobrovolníkům, kardinál Kevin Farrell oznámil místo konání příštího Světového setkání rodin:

Svatý otče, s velkou rádostí nyní oznámím celém světu vaše rouhodnutí, že se příští Světové setkání rodin bude konat v Římě roku 2021, tedy na páté výročí vydání Amoris Laetitia.

Posledním bodem programu před návratem do Říma bylo setkání s 56ti členným irským episkopátem. To se však odehrávalo v soukromí dominikánského konventu Panny Marie Růžencové a sv. Kateřiny Sienské.