Žehnání mariánského sloupu

Kardinál Duka požehná mariánský sloup v Praze

Znovuobnovený mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí požehná na slavnost Nanebevzetí Panny Marie v sobotu 15. srpna kardinál Dominik Duka.
Publikováno: 24. 7. 2020 14:15

Foto: Martina Řehořova, ČaV

Stane se tak po bohoslužbě, kterou bude od 10. 00. sloužit v protějším chrámu Matky Boží před Týnem. Slavnost návratu mariánského sloupu do centra Prahy, kde stál od poloviny 17. století do 3. listopadu 1918, začne již v pátek 14. srpna ve Staré Boleslavi. Od 18.00. se ve zdejší bazilice Nanebevzetí Panny Marie uskuteční mariánské nešpory. 

Mariánský sloup se po více než sto letech vrátil na Staroměstské náměstí letos 4. června. Kardinál Dominik Duka při této příležitosti zmínil jeden z důležitých významů mariánského sloupu. „Tyto mariánské sloupy byly vždy symbolem ochrany nejen před válečným nebezpečím, ale také ochrany před nebezpečím zhoubných infekčních nemocí,“ uvedl tehdy v reakci na probíhající koronavirovou pandemii pražský arcibiskup. 

Nové knihy o mariánském sloupu

O mariánském sloupu vychází v těchto dnech hned tři nové publikace:

Světlo světa již  tento týden spatřila kniha generálního sekretáře České biskupské konference P. Stanislava Přibyla Mariánský sloup: V souvislostech víry a ducha. Požehnání knihy se uskuteční 11. srpna v 15.00 v Týnském chrámu. Knihu lze zakoupit již nyní v e-shopu Karmelitánského nakladatelství.

Historikové Petr Blažek a Vojtěch Pokorný představí svou knihu Duchovní střed Evropy (s podtitulem Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 1650–2020) v předvečer požehnání sloupu, 13. srpna v 18.00. v Muzeu Karlova mostu.

Ondřej Jakubec a Pavel Suchánek pak připravili k vydání knihu Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze: Počátky rekatolizace v Čechách.

Zdroj: Arcibiskupství pražské

Akademické týdny 2020

Akademické týdny 2020

Zveme vás k prožití týdne přednášek, diskuzí, bohoslužeb, koncertů, divadla, výstav, odpočinku v Chatě Horalka ve Sněžném v Orlických horách se uskuteční v termínu 25.7. – 2.8. 2020.
Publikováno: 21. 7. 2020 13:30

Akademické týdny jsou více než týdenní kulturně-vzdělávací setkání, pořádané každý rok na přelomu července a srpna, otevřené všem, kdo nejsou lhostejní ke svému okolí ani k sobě.

Poutavou formou je na něm posluchačům zprostředkován odborný pohled na nejrůznější témata z psychologie, filozofie, historie a přírodních věd. Posluchači mají také široký prostor pro diskusi.

Součástí programu jsou i koncerty, filmy a večerní posezení u ohně.

 Více informací: https://www.akademicketydny.cz/

 

 

Zasvěcení P. Marii

Pchjongjang se zasvětí Panně Marii Fatimské

Soul. Diecéze Pchjongjang v hlavním městě Korejské lidově demokratické republiky se zasvětí Matce Boží z Fatimy, oznámil arcibiskup jihokorejského Soulu, kard. Andrew Yeom Soo-jung. Jak sdělila nadace Kirche in Not, tímto ohlášením vyvrcholila eucharistie v soulské katedrále, při níž se věřící modlili za smíření korejského národa u příležitosti sedmdesátého výročí vypuknutí války na Korejském poloostrově.

V poslední době opět vzrůstá napětí v této oblasti, a proto soulský arcibiskup při vzpomínkové bohoslužbě vyzýval k míru a harmonii na Korejském poloostrově. Zároveň svěřil Božímu milosrdenství zhruba tři miliony obětí korejské války, která začala 25. června 1950, a poukázal na dramatický osud četných uprchlíků, rozdělených rodin a křesťanů pronásledovaných severokorejským režimem.

Uprchlíci ze Severní Koreje totiž dosvědčují, že křesťané odhalení režimem jsou podrobováni mučení a mnozí z nich končí na nucených pracích v táborech, které jsou prvořadě určeny pro politické odpůrce. Papežská nadace Kirche in Not odhaduje, že v severokorejských lágrech může být internováno 50-70 tisíc křesťanů, což by odpovídalo asi polovině všech vězňů.

Katolická církev sází na mírový proces na Korejském poloostrově, na jehož znamení se v Jižní Koreji od prosince loňského roku až do letošního listopadu denně slouží mše svatá za mír

Nedělní Františkova promluva

Roztěkanost může vést ke ztrátě víry

Promluva papeže před mariánskou modlitbou Anděl Páně 12. července, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

V evangeliu této neděle (srov. Mt 13,1-23) vypráví Ježíš velkému zástupu – nám všem dobře známé – podobenství o rozsévači, který rozsévá zrno na čtyři různé typy půdy. Slovo Boží, symbolizované zrnem, není abstraktní Slovo, nýbrž sám Kristus, Otcovo Slovo, které se v Mariině lůně stalo tělem. Přijetí Božího Slova proto znamená přijetí Kristovy Osoby, samotného Krista.

Existují různé způsoby přijetí Božího Slova. Můžeme si počínat jako cesta, kam ihned přilétne ptactvo a zrna sezobe. To je roztěkanost – obrovské nebezpečí naší doby. Spousta dotěrných řečí, ideologií a možností ustavičného rozptýlení doma i venku může vést k zapomenutí na chuť mlčení, usebranosti a dialogu s Pánem až do té míry, že hrozí ztráta víry, nepřijetí Božího Slova, přičemž však vidíme všechno a odvádí nás všechno světské.

Další možností je přijmout Boží Slovo jako kamenitá půda, mající málo prsti. Zrno tam vzklíčí rychle, ale také rychle uschne, protože nestačí zapustit kořeny. To je obraz těch, kteří Boží Slovo přijmou chvilkovým nadšením, které je však povrchní, takže Boží Slovo neasimilují. Když pak v životě nastane obtíž, utrpení a zmatení, takováto slabá víra zanikne právě jako semeno, které zapadne mezi kamení.

Můžeme také, což je třetí možnost, o níž Ježíš mluví v podobenství, přijmout Boží Slovo jako půda, na níž roste trní. A trny představují bohatství, úspěch a světské starosti. Slovo trochu vyroste, ale dusí se, slábne a zvadne, nepřinese užitek.

A nakonec čtvrtá možnost: můžeme Jej přijmout jako dobrá půda. Tady a pouze tady se zrno ujme a přinese užitek. Setba, jež padne na tuto úrodnou půdu, představuje ty, kdo naslouchají Slovu, přijímají Jej, opatrují a uskutečňují v každodenním životě.

Podobenství o rozsévači je tak trochu „matkou“ všech podobenství, protože mluví o naslouchání Slovu. Připomíná nám, že Boží Slovo je zrno, které je plodné a účinné samo o sobě. A Bůh jej štědře rozsévá všude, aniž by se snažil šetřit. Takové je srdce Boha! Každý z nás je půdou, na níž padá zrno Slova, nikdo není vyloučen! Slovo dostává každý z nás. Můžeme se ptát: jakým typem půdy jsem já? Podobám se cestě, kamenitému terénu nebo trní? Avšak chceme-li, můžeme se stát dobrou půdou, obdělanou a pečlivě kultivovanou, abychom umožnili zrnu Slova uzrát. Je v našem srdci už přítomné, ale umožnit mu, aby přineslo užitek, je na nás. Záleží na způsobu přijetí, které tomuto zrnu vyhradíme. Často jsme rozptylováni mnoha zájmy, mnoha odkazy, a je nesnadné mezi tolika hlasy a slovy rozpoznat ten Pánův, který jediný nás osvobozuje. Proto je nutné navyknout si naslouchat Božímu Slovu a číst Je. Tím se opět vracím k oné radě, totiž noste s sebou stále maličké evangelium, kapesní vydání, v kapse nebo tašce. A každý den si kousek přečtěte, abyste si navykli na Boží Slovo a dobře chápali, jaké zrno nabízí Bůh a přemýšleli, jakou půdou Jej přijímám.

Panna Maria, dokonalý vzor dobré a úrodné půdy, kéž nám pomáhá svojí modlitbou stát se ochotnou půdou bez trní a kamení, abychom mohli přinášet dobré plody sobě i svým bratřím.

 

Přeložil Milan Glase