Farnost Mladá Vožice
zve na tradiční
pouť u jezera
u Chotovin
Římskokatolická farnost Mladá Vožice
Vítáme vás na stránkách Římskokatolické farnosti Mladá Vožice
Farnost Mladá Vožice
zve na tradiční
pouť u jezera
u Chotovin
Děkovná malá pouť na Svatou Horu 28. – 30.5.2020 Milí svatohorští poutníci! Nové jarní životní zkušenosti, jak rádi věříme, už se snad blíží ke konci. Nedonesly se nám žádné špatné zprávy, a tak doufáme, že jste všichni zdraví a v pořádku. Nákaza k nám přišla zrovna v postní době, a tak nás vedla k nejrůznějším zamyšlením, o kterých by stálo společně, na pouti na Svatou Horu, popovídat. Jenže situace je stále nejistá. Jisté už je, že školy nás neubytují v takovém počtu, na jaký jsme zvyklí. Po dlouhém zvažování různých variant jsme se rozhodli, že naší pouť odložíme na podzim. Sluší se ale poděkovat Panně Marii za její ochranu v tomto čase. Proto se chceme vypravit v plánovaném termínu na „děkovnou malou pouť“ v minimálním množství lidí (kolem 10) s možností zapojení ostatních poutníků. Jak si to představujeme? Ve dnech 28. – 30. 5. 2020 vyjde, dá-li Pán, z Mladé Vožice na Svatou Horu kolem 10 poutníků, spát se bude na farách v Sedlci a v Krásné Hoře, na Svatou Horu se dojde na pravidelnou mši v sobotu v 17 h. Půjde se bez servisu jídla a možnosti popovézt se autem po cestě. Jistebničtí poutníci, kteří se mají letos pod vedením Marušky Bendové a P. Pavla Němce připojit první den na cestě, dojdou jen do Sedlce bez možnosti přespání. Teď si asi říkáte: Jak se mezi těch 10 poutníků dostanu? Ani netušíte, co všechno se nám honilo hlavami, abychom se mohli všichni zapojit. A taky aby nám nebylo smutno, protože jsme se rok těšili nejen na duchovní část pouti, ale i na sebe navzájem. Malá děkovná pouť vykrystalizovala nakonec takto: Pěšky celou pouť půjdou především místní organizátoři a ostatní si mohou vybrat z následující nabídky:
Karol Józef Wojtyła se narodil v polských Wadowicích 18. května 1920 jako mladší ze dvou synů Karola Wojtyły a Emilie, rozené Kaczorowské, která zemřela, když mu bylo devět let. Jeho starší bratr Edmund, povoláním lékař, zemřel roku 1932 a jejich otec, voják polské armády, v roce 1941.
Karol začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, ta ale byla o rok později, po vpádu nacistických vojsk do země na podzim 1939, uzavřena. Od roku 1940 pracoval jako dělník v lomu, a poté v chemickém závodě, aby si vydělal na živobytí a také se vyhnul deportacím na nucené práce do Německa.
Později začal navštěvovat kurzy tajného kněžského semináře v Krakově a po válce, 1. listopadu 1946, byl vysvěcen na kněze. Byl poslán do Říma, kde získal doktorát teologie poté, co obhájil svou práci na téma víry v díle sv. Jana od Kříže.
Roku 1948 se vrátil do Polska a působil v několika menších farnostech i jako univerzitní kaplan, a to až do roku 1951, kdy navázal na svá filozofická a teologická studia. Dne 4. července 1958 ho papež Pius XII. jmenoval světícím biskupem krakovským. Biskupské svěcení Wojtyła přijal 28. září 1958. Nedlouho poté, dne 13. ledna 1964, ho papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem krakovským a tři roky později, 26. června 1967, kardinálem.
Účastnil se Druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a významně přispěl k vypracování jeho konstituce Gaudium et spes. Před svým zvolením za papeže se také zúčastni pěti zasedání Synody biskupů.
Karol Wojtyła byl zvolen papežem 16. října 1978. Zvolil si jméno Jan Pavel II. a úřadu nejvyššího pastýře světové církve se ujal 22. října. Během svého pontifikátu vykonal 146 pastoračních návštěv v Itálii a jako římský biskup navštívil 317 z celkem 332 existujících farností města Řím. Apoštolských cest po celém světě, které byly projevem jeho trvalé pastorační péče o místní církve, vykonal celkem 104. Mezi jeho nejvýznamnější dokumenty patří celkem 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací, 11 apoštolských konstitucí a 45 apoštolských listů. Jako papež napsal také pět knih. Předsedal celkem 147 beatifikačním obřadům, během nichž blahořečil 1338 mužů a žen, a také 51 kanonizacím, při nichž svatořečil 482 osob. Mezi mnoha jím svatořečenými a blahořečenými osobami bylo i několik osobností z české historie: sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, sv. Jan Sarkander, bl. Marie Antonína Kratochvílová, bl. Marie Restituta Kafková a bl. Metoděj Dominik Trčka.
Dne 13. května 1981 na něj byl na Svatopetrském náměstí spáchán atentát. Poté, co byl následkem zranění dlouhou dobu hospitalizován, svému útočníkovi odpustil a s vědomím, že jeho život byl zázračně zachráněn, ještě zintenzivnil své pastorační úsilí.
Jeho péči o církev dosvědčuje založení mnoha nových diecézí, vyhlášení nových Kodexů kanonického práva pro latinskou církev i pro církve východní, a uskutečněná revize Katechismu katolické církve. Vyhlásil také zvláštní roky věnované Panně Marii a Eucharistii i Jubilejní rok 2000. Generacím mladých křesťanů dal možnost setkat se při oslavách Světových dní mládeže.
Papež Jan Pavel II. zemřel v Apoštolském paláci v Římě v sobotu 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin, v předvečer druhé neděle velikonoční, neděle Božího milosrdenství. Pohřební mše svatá na náměstí sv. Petra a následné uložení do krypty vatikánské baziliky se uskutečnily 8. dubna.
Papež Jan Pavel II. se stal třetím nejdéle sloužícím papežem vůbec, v pořadí 264. papež strávil v čele katolické církve bezmála 27 let.
Brzy po smrti Jana Pavla II. se rozšířily požadavky, aby byl okamžitě prohlášen za svatého. A proto, dne 13. května 2005, bylo oznámeno, že vzhledem k „výjimečným okolnostem“ bude ihned zahájen beatifikační proces bez ohledu na předepsanou pětiletou prodlevu mezi smrtí kandidáta a zahájením procesu. Samotný proces beatifikace a kanonizace však nebyl nijak zjednodušen. 19. prosince 2009 papež Benedikt XVI. prohlásil svého předchůdce za „Ctihodného“, neboť vedl „hrdinský a ctnostný život“. O několik měsíců později, 14. ledna 2011, bylo oznámeno, že došlo ke splnění všech nezbytných podmínek a 1. května 2011 byl Jan Pavel II. blahořečen. Jan Pavel II. se tak stal nejrychleji blahoslaveným papežem v církevních dějinách.
Dva roky po beatifikaci, dne 5. července 2013, Vatikán oznámil, že Jan Pavel II. bude svatořečen. Za svatého byl prohlášen papežem Františkem (za účasti emeritního papeže Benedikta XVI.) ve Vatikánu společně s papežem Janem XXIII. 27. dubna 2014, tedy o druhé neděli velikonoční, kterou Jan Pavel II. ustanovil nedělí Božího milosrdenství.
(Zdroj: 2papisanti.org, překlad Jiří Gračka)