Noc otevřených kostelů

     Noc otevřených kostelů se konala v naší farností v pátek 5.6. 2020. Kolem padesáti účastníků z toho přes třicet dětí se shromáždilo v ústějovské kapli. Po krátkém úvodu jsme se všichni vydali s lampióny do Janova do kostela  Všech Svatých. Zde jsme děti naučili pohybovou píseň  „Andělé“. Po krátké katechezi na téma eucharistie jsme dostali požehnání a za setmění jsme se rozešli do svých domovů. Akce se zúčastnili kromě Mladovožičáků také rodiny s dětmi z Benešovska a Vlašimska.             

  Děkujeme všem za účast                    P. Jaroslav Karas

Ohlédnutí za poutí na sv. Horu 2020

Milí svatohorští poutníci!

V sobotu 30.5.2020 jsme doputovali k Mariánskému sloupu a věřte, šli jste s námi. Poděkovali jsme Panně Marii Svatohorské za ochranu našeho národa před nákazou, taky jsme prosili za zastavení strachu v naší společnosti a modlili jsme se i za milost pro ostatní svatohorské poutníky, kteří na Svatou Horu nemohli přijít. Po přivítání nám P. Kuník říkal, že jsme k nim přišli jako první organizovaná skupina poutníků po karanténě. Putovní „jádro“ tvořilo 13 poutníků (ti přespávali a šli celou cestu), ale co víme, tak se do poutě různými způsoby zapojila téměř stovka – a to je úžasné. Někteří nás překvapili na cestě někde „za bukem“ a buď zamávali, nebo se k nám na chvíli připojili. Jiní napsali mejl, sms, zavolali. Další putovali sami v tyto dny na Lomec, na Klokoty, k Ústějovské kapličce nad Mladou Vožicí nebo ke křížkům u svých domovů. Taky se ozvali mnozí, že ve stejný čas, jako budeme mít mši na Svaté Hoře, s námi budou ve spojení na dálku v modlitbě nebo na mši někde jinde. S mnohými z vás jsme se setkali při mších v Sedlci, na Krásné Hoře a na Svaté Hoře. Jen se omlouváme, že jsme podle slibů každý den nereagovali na webu farnosti, přiznáváme, při plánování jsme přecenili  naše síly. Jistebničtí poutníci si vyzkoušeli svou větev do Sedlce. Čekali jsme, že za křižovatkou nad Šanovicemi bude jen Maruška Bendová, která se o jistebnickou větev stará, a P. Pavel Němec. K našemu překvapení tam mávalo 11 poutníků, nejmladší pětiměsíční Vilma. A Panna Maria je odměnila mocnou ochranou, neboť zatímco vožičtí byli jako vodníci, na ně za celý den nespadla ani kapička. Všude pro cestě jsme se víc jak kdy dříve setkávali s podporou a pomocí. Například po deštivém prvním dni nám  P. Vlček rozfajroval kamna na faře tak dobře, že ráno bylo všechno suché a my vyhřátí. O jedno se s vámi chceme obzvlášť podělit, milí přátelé. Ale ono to nejde popsat, to musíte vidět! Až budete mít cestu kolem Střezimíře, udělejte si výšlap k altánu nad ves. Asi tak 50 m od něj jsme objevili krásný křížek s fotkou „Naší Marušky“ věnovaný poutníkům na Svatou Horu, kteří nás předešli k věčnosti. U jeho paty jsou dva kamínky se jmény Honzy a Jirky, a jednou tam bude mít kamínek každý z nás. Křížek je nad loukou plnou lučního kvítí, pod ní běhají koně, dál se táhne údolí do Sedlce a na obzoru zahlídneš kopečky kolem Svaté Hory. – Stáli jsme tam v úžasu nad krásnou prací a neskutečnou myšlenkou… Velké, velké díky Majce a Jirkovi Klimešovým a těm, kdo jim pomáhali dílo uskutečnit, manželům Pohanovým a Janě Vepřekové.    A tak můžeme říci, že i v těchto ztížených podmínkách jsme pouť na Svatou Horu společně se ctí naplnili, a i když byla „malá“, málo neznamenala. Děkujeme vám za pochopení a za všechno vaše připojení se k ní. Společně jsme uskutečnili něco, v co jsme ještě před měsícem ani nedoufali. A bylo to potřebné a je to velká radost! Těšíme se na vás ve středu 24.6. při setkání všech poutníků v Mladé Vožici (16 h mše sv. po ní společenství na farní zahradě).

Helena Knotková

 

Po britské královně je druhým nejvýše postaveným činovníkem anglikánské církve. Arcibiskup z Canterbury se však během koronavirové pandemie vydal přímo do první linie. Aby na sebe nepřitáhl pozornost, sloužil tajně jako kaplan v londýnské nemocnici St. Thomas.

Justin Welby při velikonoční mši streamované kvůli koronaviru online.

Justin Welby při velikonoční mši streamované kvůli koronaviru online. Foto: Profimedia.cz

Během koronavirové krize jsou kostely a další svatostánky uzavřeny. Jak ale zjistil deník Telegraph, arcibiskup Justin Welby si ke svým věřícím cestu našel. V dubnu sloužil jako kaplan v nemocnici, která léčila pacienty s covidem-19.

„Justin dělal dobrovolníka od začátku opatření, pracoval spolu s dalšími nemocničními kaplany a modlil se s nemocnými a umírajícími. Spadá pod tuhle nemocnici, tak zamířil tam,“ uvedl pro Telegraph zdroj z arcibiskupova okolí.

Vzhledem k tomu, že se nacházel i v infekčním prostředí, dostal čtyřiašedesátiletý arcibiskup bezpečnostní školení. „Je v tom osobní riziko, ale o něm nepřemýšlí. Podle něj je to to, co by měli křesťané dělat – pomáhat ostatním,“ dodal zdroj z jeho okolí.

Na starosti neměl jen nemocné trpící covidem-19. Modlil se i s rodinou těžce nemocné šestitýdenní holčičky, která v nemocnici byla z jiných důvodů. Při jiné příležitosti ho prý pacient poznal a okamžitě zavolal své rodině, aby se mohli s arcibiskupem modlit všichni společně.

V nemocnici ležel i nemocný premiér Boris Johnson, jak však Telegraphu uvedl zdroj, s arcibiskupem se „bohužel minuli“.

Welbyho pozvala do nemocnice reverendka Mia Holbornová, která má v St. Thomas‘ Hospital na starosti tým kaplanů. „Jsme velmi vděční, že si arcibiskup z Canterbury našel čas navštívit naše pacienty. Někteří z nich jsou na tom velice špatně a mít podporu a požehnání od arcibiskupa je pro ně v těchto těžkých časech všechno,“ uvedla Holbornová.

Nespravedlivě odsouzený kardinál

Kardinál George Pell: konec dobrý, všechno dobré?

Přinášíme vám komentář advokáta Jakuba Kříže k procesu kardinála George Pella.
Publikováno: 16. 4. 2020 12:00

Foto: Alexey Gotovskiy, CNA

V úterý Svatého týdne (7. dubna 2020) bylo australskou justicí definitivně ukončeno řízení proti kardinálu Pellovi ve věci údajného znásilnění dva chlapců, jehož se měl dopustit v sakristii melbournské katedrály v průběhu pětiminutového časového okna bezprostředně po mši svaté, ještě oblečen v bohoslužebná roucha. Nejvyšší soud Austrálie (High Court of Australia) jednomyslně (poměrem hlasů 7:0) dospěl k závěru o jeho nevině. Nenařídil dokonce ani zopakování soudního řízení, ale přímo trestní stíhání zastavil. Kardinál Pell tak mohl po 405 dnech strávených na samotce opustit vězení, do nějž byl nezákonně umístěn.

Proč soud takto rozhodl? O co v procesu šlo? A co vypovídá o společnosti a australské justici?
Čtyři instance trestní justice (policie, prokuratura, soud prvního stupně a odvolací soud) za mohutné podpory nevyváženého zpravodajství veřejnosprávní stanice ABC a dalších médií dospěly k závěru, že kardinál Pell znásilnil v 90. letech dva chlapce. O postupu těchto orgánů existovala již dříve řada pochybností, které podrobně shrnul článek publikovaný v Týdeníku Echo (ke stažení v příloze tohoto textu). Nyní je Nejvyšší soud tvrdě upozornil: byli jste tak zaujatí potřebou odsoudit sexuálního predátora, že jste si nevšimli, že z provedených důkazů jeho vina nevyplývá.

Odsuzující rozhodnutí nižších instancí byla založena na výpovědi jediného člověka – mladého muže, který o sobě tvrdí, že byl kardinálem znásilněn. Další oběť domnělého znásilnění již v době soudního řízení nežila (a jak známo, měla se před smrtí svěřit své matce, že ke znásilnění nedošlo). Jak už to tak u kauz případů sexuálního zneužívání bývá, žádní další svědci u incidentu přítomni nebyli. K soudu proto byli přizváni tzv. svědci příležitosti, tedy prakticky všichni dohledaní účastníci bohoslužeb z roku 1996. Z jejich svědectví si měly soudy udělat závěr o důvěryhodnosti výpovědi mladého muže.

Jím předestřený příběh o znásilnění v sakristii bezprostředně po slavnostní nedělní mši svaté byl na první pohled vysoce nepravděpodobný. Porota i odvolací soud dospěly k závěru, že mladý muž vystupoval jako věrohodný svědek a že ostatní provedené důkazy sice jeho výpověď nepodporují, ale spáchání skutku současně nevylučují. Nejvyšší soud nyní potvrdil, na co upozorňovali experti již dříve, že došlo k obrácení důkazního břemene. Soudy se nezabývaly tím, zda byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ale stačilo jim, že důkazy spáchání skutku nevylučovaly. Ke znásilnění prý mohlo dojít v 5-6 minutové pauze, v níž sakristán čekal na dokončení soukromé modlitby věřících po mši svaté. V ní se mohl Pell nikým nedoprovázen zjevit v sakristii a spáchat odporný čin. Jenže Nejvyšší soud ukázal, že tato pětiminutová modlitební pauza sakristána začala v době, kdy Pell s liturgickým průvodem (v němž byli i obě domnělé oběti) opouštěl katedrálu hlavním vchodem.
I kdyby se v tu chvíli chlapci z průvodu nepozorovaně vytratili, trvalo by přes tři minuty, než dojdou k sakristii, takže sakristánova pauza by byla prakticky u konce. Podle Nejvyššího soudu z provedených důkazů (a ty nebyly na zpochybněny ani prokuraturou ani žádným z nižších soudů) dále vyplývá, že mše svaté se zúčastnil asi tucet koncelebrujících kněží a tedy v kněžské sakristii byl po dobu 10 až 15 minut od ukončení liturgického průvodu značný provoz. Samotný Pell se podle svého zvyku od průvodu odpojil a strávil nejméně 10 minut na schodech katedrály, kde se zdravil s účastníky bohoslužby, přičemž jeho ceremonář ho doprovázel až do okamžiku odstrojení bohoslužebných rouch.

Ohledně výpovědi mladého muže Nejvyšší soud akceptoval, „že většina Odvolacího soudu nepochybila, když dospěla, k závěru, že svědectví ohledně prvního skutku neobsahovalo rozpory, ani neprojevovalo nesrovnalosti, jejichž charakter by vyžadoval, aby porota nabyla pochybností o vině“. Nelze ji ovšem posuzovat izolovaně, ale pouze ve vzájemné souvislosti s dalšími provedenými důkazy. Důkazy jako celek neumožnily vyloučit důvodné pochybnosti o žadatelově vině. Spáchání skutku nebylo rozumně možné.

Kardinál Pell tedy nebyl osvobozen na základě šikovné procesní kličky nebo složitě vytvořené právní konstrukce, ale jednoduše proto, že scházely důkazy o jeho vině. Jeho odsouzení a 405 dní strávených ve vězení tak představují skandální selhání justice. Proto otázka dalších dní musí znít: Jak se něco takového mohlo stát?

Stál na počátku zlý úmysl – jak naznačuje existence operace Tethering, tedy hon na Pella zahájený policií státu Victoria? Navázalo na něj rozhodování laické poroty učiněné pod tlakem nepříznivé společenské nálady přiživované médii? Byl následně korunován neúmyslnou chybou v úsudku dvou soudců odvolacího soudu? Anebo se jedná pouze o politováníhodnou souhru mnoha omylů?

A co onen mladý muž? Lhal? Existuje i jiné přijatelnější vysvětlení? Jedno z nich nabídl sám Pell: mohl být zneužit někým jiným a paměť mu s časovým odstupem (a v důsledku dalších psychologických průvodních jevů zneužívání) nabídla scénář, který prezentoval u soudu. Pellovi odpůrci, kteří se s osvobozujícím rozsudkem nesmířili, nabídnou i jiné vysvětlení: mladý muž byl Pellem skutečně zneužit, jen jindy nebo jinde nebo za jiných okolností, anebo se čin jednoduše nepodařilo dostatečně věrohodně prokázat.

Tento scénář nabídl také server Christnet.eu, když převzal tendenční a zavádějící komentář z The Guardian. Ne, není pravda, že rozhodnutí Nejvyššího soudu se zakládá na absolutní důvěře ve svědectví ceremonáře nebo že by soud poskládal veškeré nepravděpodobnosti, aby vznikla důvodná pochybnost. Ceremonáři důvěřovaly i nižší soudní instance, jen tvrdily, že jeho svědectví (a svědectví mnoha dalších předvolaných svědků) je kompatibilní s existencí pětiminutového okna, v němž mohlo dojít ke znásilnění. Nejvyšší soud pouze ukázal, že nikoliv.
Rozsudek soudu je k dispozici na tomto odkazu. Každý si o něm může udělat obrázek sám.
Existují nějaká poučení z tohoto případu? Mnohá se budou ještě hledat, ale jedno je k dispozici ihned. V honbě za vznešenými ideály je velmi jednoduché ve svatém nadšení „přehlédnout“ základní pravidla právního státu i fakta. Požadavek, aby vina v trestním řízení byla prokázána tak, že o ní nejsou důvodné pochybnosti, je pro trestní justici esenciální. Bez něj nelze hovořit o spravedlivém procesu.
 
Autor: Jakub Kříž, advokát